Německé letectvo v boji o Prahu
Povstalce v květnových dnech ohrožovalo i německé Luftwaffe. Především pro povstalce na barikádách a obránce rozhlasu představovalo problém, protože se před německými stíhačkami nemohli schovat.
V okolí Prahy bylo hned několik letišť, která si pro svá letadla Němci zabrali. Nejdůležitějšími z nich, kde na povel ke startu čekaly nejmodernější německé stroje, bylo ruzyňské a kbelské letiště. A přitom do prvních měsíců roku 1945 zde německé letectvo nemělo žádné bojové letouny, pouze několik desítek cvičných letadel pro výcvik svých pilotů a pozemního personálu. Když se ovšem začala stahovat spojenecká smyčka a wehrmacht byl nucen ustupovat, Luftwaffe do Prahy umístilo množství stíhacích letounů jako podporu bojujícím jednotkám na blížící se východní frontě.
Messerschmitty kolem Prahy
Páteř stíhacího letectva na území protektorátu tvořily nejmodernější stíhačky Messerschmitt Me 262, vůbec první proudové stíhací letouny nasazené v boji, jejichž domovskou základnou se stala Ruzyň. K jejich ochraně a jako doprovod v leteckých soubojích jim byly do Prahy přiděleny vrtulové stíhačky Messerschmitt BF 109, které startovaly z kbelského letiště. Luftwaffe tak kolem Prahy soustředilo velké množství letadel a Praha byla navíc ještě v doletu stíhaček Focke-Wulf 190F umístěných v Pardubicích a Žatci a bombardérů Junkers Ju 88 umístěných v Hradci Králové. Pokud by Němci tuto sílu použili proti Pražskému povstání, bylo by zřejmě velmi krvavě potlačeno. Do květnových bojů se ale nakonec zapojil jen nepatrný zlomek těchto letadel. Už v březnu roku 1945 byl protektorát v doletu amerických a anglických stíhaček a ty sem často podnikaly nálety na letiště nebo sváděly souboje s německými piloty. Největší akce proti německému letectvu na našem území se odehrála v dubnu, kdy americké stíhací stroje P-51 Mustang zaútočily na kbelské letiště a sestřelily nebo vyřadily z provozu prakticky všechny zde umístěné bojové letouny. Spojenečtí stíhači nahlásili v této dubnové kampani svému velení celkem 261 zničených nebo poškozených letadel.
Jediné bojeschopné letouny v bezprostředním okolí Prahy tak byly nadále už jen proudové Messerschmitty Me 262 nazývané také jako Schwalbe neboli vlaštovka, kterých spojenecký průzkum na ruzyňském letišti napočítal celkem 61. Ty spolu s pardubickými Focke-Wulfy a hradeckými bombardéry bojovaly především proti přicházející Rudé armádě ze severu. Neměly už kapacity na vzdušné souboje nad územím protektorátu a musely také velmi intenzivně šetřit palivo, protože již od března se Němci potýkali s nedostatkem pohonných hmot pro svá letadla. Hlavní palivový zásobník v Domašíně byl prázdný v půli března a od té doby byla všechna německá letadla závislá na palivu uskladněném poblíž svých domovských letišť. To ale velmi rychle docházelo, letiště nebyla uzpůsobena na skladování většího množství pohonných hmot a zásobování automobily bylo pomalé a nedostačující. Letouny tak vylétaly stále méně, až nakonec část z nich do vzduchu vůbec nemohla.
„Vlaštovky“ proti povstání
Když v květnu vypuklo v Praze povstání, Němci si uvědomili, že část letadel budou muset odvolat z fronty a nasadit je proti Pražanům v ulicích. Situace byla pro německé vojáky v Praze vážná a vrchní velitel Waffen-SS generál von Pückler-Burghauss vydal hned 5. května rozkaz o nasazení Luftwaffe proti povstalcům. Letadla se měla soustředit především na centrální část Prahy kolem Václavského náměstí a na východní břeh Vltavy. Von Pückler-Burghauss hodlal povstání utopit v krvi. Německá vojska neměla co ztratit, a tak přikázal zničit Prahu bombardováním zápalnými pumami: „Mnoho zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet.“ K ničení Prahy byly připraveny bombardéry Ju 88 v Hradci Králové a zčásti i proudové Messerschmitty z Ruzyně. Před rozsáhlejším bombardováním ale Prahu zachránil technik hradeckého letiště Adolf Chlup, rakouský Čech, jenž bombardéry vyřadil z provozu.
Zbývaly tak už jen Messerschmitty. Ty ovšem nebyly konstruovány na bombardování, ale spíše k sestřelování pomalu letících bombardérů a případně také k ostřelování pozemních jednotek ze svých čtyř palubních kulometů a podvěsných raket. Byly to proudové letouny využívající vyšších letových rychlostí a neměly tak dobré manévrovací vlastnosti. Proto měly potíže s manévrováním nad relativně malým prostorem hlavního města a obtížně nalézaly a trefovaly stanovené cíle. První Messerschmitty proti povstalcům vzlétly 5. května odpoledne, kdy byly bombardovány barikády na Vinohradech, v Libni a poblíž Národní třídy. Do vzduchu se také několikrát vznesly kvůli rozhlasu a 6. května „vzdušným torpédem“ rozhlas skutečně zasáhly.
Z kokpitu do zákopů
Stíhačky z ruzyňského letiště měly ale kromě útoků na povstalce ještě jeden velmi důležitý úkol – musely bránit své vlastní letiště. To se 6. května ocitlo pod útokem jednotky Ruské osvobozenecké armády, tedy vlasovců. Němci si nejdříve mysleli, že se jedná o omyl a vlasovci se pouze spletli. Brzy ale zjistili, že se jejich bývalí spojenci opravdu obrátili proti nim. Pokoušeli se s útočníky vyjednávat, ti ale zajali jednoho člena vyslané delegace a pohrozili jeho popravou, pokud se němečtí obránci nevzdají. Nakonec ho doopravdy popravili a boj o letiště se rozhořel naplno.
Část německý pilotů byla okolnostmi donucena vzít do ruky zbraně a bojovat jako pěšáci. Beztak už neměli funkční letadla nebo jim chyběl benzin. Bojeschopné letouny na vlasovce zaútočily a letiště se prozatím podařilo udržet. Díky tomuto útoku vlasovců ale nemohla německá letadla létat na centrum města a shazovat zápalné pumy, jak si přál von Pückler-Burghauss. Vlasovcům se navíc podařilo minometnou a dělostřeleckou palbou zničit několik letadel na letištní ploše. Zbylí piloti se bránili, jak mohli. Ti, kteří ještě měli svá letadla a palivo, se postupně evakuovali na jiná letiště a posléze se nechali zajmout na západní frontě. Ti bez letadel takové štěstí neměli, a buďto zemřeli v boji, nebo je zajala Rudá armáda.
Prameny:
PLAVEC, Michal; VOJTÁŠEK, Filip; KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008, 423 s. ISBN 978-80-86808-58-1.
PLAVEC, Michal; VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Květnou neděli: letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2012, 319 s. ISBN 978-80-87567-13-5.
RAJLICH, Jiří; KOKOŠKA, Stanislav; JANDA, Aleš. Luftwaffe over Czech Territory: 1945. Hradec Králové: JaPo, 2001.