Puška vzor 33

Její design prošel dlouhou cestou vývoje, a ačkoliv návrhy na výrobu nové pušky pro československou armádu začaly prakticky již hned po vzniku Československé republiky v roce 1918, některé útvary armády si musely vystačit se staršími zbraněmi typu Mannlicher a na svou vysněnou novou pušku čekaly až do 30. let.

Vleklé debaty o nové československé pušce vyřešilo Ministerstvo národní obrany v polovině dvacátých let, když bylo rozhodnuto, že základem nové standardní pušky bude osvědčený německý typ Mauser. Na jeho základě posléze vznikla puška vzor 24, která byla zařazena do výzbroje armády v roce 1925.

Některé útvary ale od počátků vývoje nové pušky požadovaly jiné vlastnosti a modifikace této velmi kvalitní zbraně pokračovaly i po jejím zařazení do výzbroje. Jednou z velmi úspěšných modifikací pušky vzor 24, která ostatně byla velmi oblíbená i za hranicemi Československa, neboť šla velká část produkce na export, byla její brazilská varianta musketon ráže 7 mm, označovaná v československém názvosloví také jako puška vzor 12/33. Brazílie koupila přes 100 000 kusů této pušky a na jejím základě posléze zbrojovka Brno vyvinula variantu, později označovanou jako puška vzor 33.

Hlavním rozdílem oproti standardní pušce vzor 24 byla kratší hlaveň a tedy celkově menší rozměry a váha. To se hodilo především pro československé četnictvo a také pro jednotky finanční stráže, které nepotřebovaly tak výkonnou a rozměrnou zbraň jako armáda. Základem byla sice stejná velmi výkonná ráže 7,92 mm, ale zbraň byla jednodušší na manipulaci a vážila o půl kilogramu méně.

Puška byla v jednotkách oblíbená a svým bojovým křtem si prošla již vzápětí po svém zařazení do výzbroje. Po nástupu nacistů k moci a stupňování požadavků sudetských Němců – čile povzbuzovaných Hitlerem – vůči československé vládě začalo v pohraničí často docházet k menším či větším šarvátkám a střetům, postupně přímo k útokům polovojenských jednotek sudetských Němců na české četnictvo a úřady. Do těchto bojů se v největší míře zapojili kromě četníků také členové finanční stráže, později tzv. Stráže obrany národa, kteří prováděli celní službu a střežili státní hranice. V častých střetech s bojovníky sudetoněmeckého Freikorpsu pušky velmi dobře obstály.

Po okupaci a vzniku Protektorátu v březnu 1939 však stejně jako ostatní výzbroj československé armády přešly pušky vzor 33 do rukou okupantů a staly se součástí výzbroje nacistického Německa. Nacisté si pušku vzor 33 upravili k obrazu svému a vznikla varianta G 33/40, která byla v brněnské zbrojovce vyráběna až do roku 1942.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ DATA

Výrobce: Zbrojovka Brno;
Výroba: 1934 až 1942;
Hmotnost: 3 350 g;
Délka: 955 mm;
Délka hlavně: 490 mm;
Ráže: 7,92 mm;
Zásobování municí: 5 nábojů.