Blatenští čápi celý rok s námi
Blatenští čápi jsou v okolí města legendou a v přírodě raritou. Na komíně místního lihovaru totiž hnízdí celoročně, jak jsme se dozvěděli z rozhovoru Jitky Cibulové–Vokaté s ornitologem Petrem Pavlíkem.
Ta výjimka, že blatenský pár čápů ze zámeckého lihovaru neodlétá do teplých krajin, je už skoro pravidlem, protože teď už začínají pátou zimu u nás. Alespoň pokud jde o samce, který tu loňskou zimu tady v Blatné s námi prožil celou už po čtvrté, samice s ním zůstala už potřetí, letos to bude po čtvrté. V tuto chvíli, když stále přespávají na komíně blatenského lihovaru, je velice pečlivě zaměstnanci lihovaru sledují a spolu s nimi i většina blatenských občanů.
Proč tu zůstávají? Těžko říct. Je pravděpodobné, že samec, který tu zůstával vždycky, co jsme ho tu vídali, ten byl pravděpodobně uměle odchován a vypuštěn z nějaké stanice, podle odhadu někde v Německu, kam se snad dováželi čápi ze severu Afriky. A tito čápi nejsou tažní, nejsou zvyklí odlétat. Ti tam zůstávají, nanejvýš přeletí někam, kde je víc vody apod.
Náš samec tady už přes zimu byl a čekal tu. Samici, která se vrátila z Afriky a která tu už před tím hnízdila s jiným samcem, buď původnímu samci přebral, nebo se ten dotyčný vůbec nevrátil, mohl někde zahynout. Potom po hnízdní době, kdy spolu vyvedli mláďata, ji, lidově řečeno, ukecal, aby neletěla do Afriky, aby tu zůstala s ním. První dvě zimy jim to vyšlo výborně, to bylo mírné počasí, třetí zimu byly velké mrazy - ale přežili.
Přežili i díky tomu, že tu měli nějaký zdroj potravy, protože většina ptáků odlétá proto, že tady právě ten zdroj potravy chybí.
Ano, je to tak, odlétají převážně hmyzožraví ptáci. Ti kteří se mohou živin semeny apod., ti tu s námi zůstávají. U těchto větších ptáků se jedná o lov potravy, všelijakého hmyzu, obojživelníků apod. Kvůli tomu by museli odletět – ale jsou schopni se živit i rybkami, lovit hraboše apod. Pro čápy tedy není problém přežít zimu, stejně tak jako tady před lety začaly zůstávat prakticky všechny volavky. Mohou na loukách a na polích nalovit hraboše a jiné hlodavce a případně mohou v rybnících a řekách lovit rybky, případně jiné obratlovce. Není-li tedy voda zamrzlá a není-li příliš vysoká sněhová pokrývka, a to současně, tak pro čápy, stejně jako pro volavky, není problém přežít. Problémem je, když všechno zamrzne a současně je vysoká vrstva sněhu, pak si potravu nenajdou. Několik týdnů mohou přežívat tzv. ze zásob, ale potom už by to pro ně bylo kritické a nepřežili by.
Tady naštěstí, narozdíl třeba od volavky, kterou rybáři příliš nemilují, je čáp tolerován a oblíben. Už jen proto, že s námi žije na komínech, přizpůsobil se lidské společnosti, roli v tom jistě hrají i různé pověry o dětech atd. Takže i díky tomu byli čápi přikrmováni. Byly snahy je přikrmovat i v dobách, kdy si tu potravu příliš nebrali, ale zejména zaměstnanci Blatenské ryby jim chutného blatenského kapra nabídnou i v zimě. Letos jim je lopatou házeli na led před zámkem, čápi se tam procházeli, byla to krásná podívaná. Ne že bych jim přál tak tuhou zimu, ale na podívání to bylo krásné. Věříme, že čápi letos u nás opět přežijí až do jara a úspěšně zahnízdí.
