Bleskurychlé rostliny

15. listopad 2010

Rostliny nepatří k velkým rychlíkům. Slunečnice sice otáčí své květenství za sluncem, ale pro lidské oko je to pohyb téměř nepostřehnutelný. Také při pozorování rozevírajících se květů se musíme obrnit trpělivostí. Přesto najdeme mezi zástupci pozemské flóry rostliny přímo bleskurychlé.

Dobře známé jsou rychlé pohyby listů citlivky stydlivé (neboli mimosy), která při podráždění sklapne list. Snad se tak snaží zastrašit býložravce, kteří by si na ní chtěli pochutnat. Možná využívá rychlý pohyb listů k tomu, aby setřásla hmyz, který by jí chtěl škodit. Jiné rostliny, jako je masožravá mucholapka podivná, využívají podobně rychlé sklapnutí listů jako pasti k polapení živé kořisti.

Ke skutečně rychlým pohybům patří vymrštění semen nebo spor. Mistrem je v tomto oboru pryšcovitý strom Hura crepitans z Amazonie. Přezdívá se mu také „dynamitový strom“ pro detonace, které provázejí pukání jeho plodů. Semena jsou přitom vystřelena na vzdálenost 100 metrů a letí pěkně velkou rychlostí.

Plod stromu Hura crepitans

Mech rašeliník se ve srovnání s amazonským dynamitovým stromem chová komorně. Nevyniká vysokým vzrůstem, a tak má velký problém s šířením výtrusů. Těsně nad souvislým rašeliníkovým kobercem panuje bezvětří a uvolněné výtrusy by rychle padly k zemi. Na šíření po krajině by neměly nejmenší šanci. Rašeliník si proto pomáhá kompresorovým trikem.

Uvnitř zrající tobolky plné výtrusů je uzavřen i vzduch. Jak tobolka zraje a vysychá, její stěny se smršťují. Tlak vzduchu uvnitř roste a může dosáhnout až pěti atmosfér. Tobolka má v horní části prstenčitě zeslabenou stěnu. Právě v tomto místě je nejnáchylnější k prasknutí. Když víčko tobolky odletí, vystřelí výtrusy z jejího nitra rychlostí 110 kilometrů v hodině. Zrychlení výtrusů přitom dosahuje hodnot 36 000 g. Během 0,002 sekundy vytvoří vzduch a výtrusy prstencový „vír“ podobný kroužku dýmu vyfouknutého kuřákem dýmky. A za další zlomek sekundy dosáhnou výtrusy výšky až 20 centimetrů nad zemí, kde je uchopí vítr a roznese je v širou dál.

Rašeliník druhu Sphagnum recurvum

Také houby dokážou metat své spory velkou rychlostí a na velké vzdálenosti. Houba s příznačným jménem měchosmršť vyhodí spory na vzdálenost dvou metrů. Hrachovec hvězdovitý, kterému se někdy přezdívá „vrhač dělových koulí“, metá kulovité spory na vzdálenost 6 metrů. Spory při tom dosáhnou výšky kolem 4 metrů. Houba zvaná hovník ponořený vyhazuje hned osm výtrusů najednou. Unáší je tekutina, která vytryskne z natlakovaného zásobníku tzv. vřecka. Výtrusy jsou přitom urychleny na 20 000 g. Hovník přišel o pomyslný primát největšího přírodního urychlovače až po nedávném proměření rychlosti výtrusů rašeliníku.

Ale i vyšší rostliny sebou dokážou čile mrskat. Svída kanadská kvete malými a nenápadnými bílými kvítky. Když se květ otevře, vymrští se tyčinky s prašníky a vyhodí pyl do výšky dvou a půl centimetru. To je desetinásobek výšky samotného kvítku. Prašníky tyčinek jsou přitom urychleny na 2 400 g. Ve srovnání s rekordním rašeliníkem je to sice málo, ale ve srovnání s lidskými možnostmi je to hodnota omračující.

Svída kanadská

Lidé jsou výjimečně schopni přežít při automobilových haváriích přetížení, jež na zlomky sekund dosáhne hodnot kolem 100 g. Už poloviční hodnoty jsou však považovány za životu nebezpečné. Pilot stíhačky může čelit přetížení až 12 g a piloti formule jedna jsou při prudkém brzdění vystaveni 5 g. To už je přetížení, které může pocítit i obyčejný smrtelník na některých adrenalinových atrakcích.

Nejvyšší rychlost bychom v rostlinné říši naměřili v jehnědách moruše bílé. K rozšíření tohoto stromu po celém světě přispěla výroba hedvábí, protože housenky bource morušového mají jeho listí v oblibě. Tyčinky jsou v nezralém stavu ohnuté a prašník s pylem je zaháknutý za malý výrůstek. Jak květ vyzrává a vysychá, narůstá v ohnuté tyčince napětí. Když se prašník konečně vysmekne, bleskurychle sebou mrskne. Jeho pohyb netrvá déle než 0,025 sekundy a prašník přitom dosáhne rychlosti 540 km/h. Zatím neznáme jinou rostlinu, jejíž části by se z vlastního popudu pohybovaly rychleji.

Jehnědy moruše bílé
autor: Jaroslav Petr
Spustit audio