Březen patří u Salesiánů Zambii. Vyzývají zájemce, aby jedli po jejich vzoru

26. březen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dnes jím jako Zambijec

Jaké to je stravovat se jeden den jako chudý obyvatel Zambie? To zjišťují zájemci během března v rámci projektu Salesiánské Asociace Dona Bosca. Kampaň Dnes jím jako Zambijec šíří osvětu o životních podmínkách jedné z nejchudších afrických zemí prostřednictvím stravování.

Zvědavci si na stránkách kampaně najdou recept a zapíšou si do kalendáře den, kdy se vzdají ostatních jídel. A ušetřené peníze věnují třeba na dobročinný projekt podporující dobrovolnické aktivity v Africe jménem Adopce nablízko…

„Tohle je nshima z kukuřičné mouky, která je vmíchaná do vody tak, že z toho vznikne tuhá kaše. Jí se rukama, jako všechno v Africe, a miskou se to nakládá, a vzniknou z toho bochánky a tyhle nočky se máčí do různých omáček,“ popisuje u sebe v kuchyni Silvie Jasičová jídlo, které si servírují Afričané denně. Kampaň

Dnes jím jako Zambijec má denní realitu africké chudoby zprostředkovat Čechům.

„Kampaň Dnes jím jako vznikla v závislosti na tom, že Asociace Dona Bosca už se dlouho zabývá pomocí v třetím světě, připravuje a vysílá dobrovolníky právě pro pomoc do různých salesiánských středisek, která fungují v oblastech třetího světa – Kongu, Indii, Mexiku a dalších zemích. Takže každý rok je vybírána země, do které jezdí naši dobrovolníci,“ vysvětluje Silvie.

Do osvětové kampaně se můžou zapojit jednotlivci i celé školní třídy. Pro ty jsou vytvořené pracovní materiály, které mají pomoci učitelům s přípravou atraktivní hodiny zeměpisu nebo i jiných souvisejících předmětů, jako je občanská výchova. Materiály vznikly na základě přímé zkušenosti v rámci programu Adopce nablízko. Tu má také Silvie, která Zambii navštívila jako dobrovolnice pro dívčí dětský domov a smíšenou školu City of Hope v hlavním městě Zambie Lusaka. Nejvíc ji překvapily extrémní rozdíly v chudobě a bohatství.

„Setkala jsem se tam s rodinami, které byly velice chudé, které běžně spávají v hliněných chatrčích vedle rodin, které mají mimořádně krásné paláce obestavěné zdmi, ostnatými dráty, takže je běžné, že tam chodíte po ulicích a míjíte vysoké zdi místo domů, jak jsme na to zvyklí u nás,“ popisuje bývalá dobrovolnice. Děti tam ale podle ní byly i ve skromných podmínkách šťastné.

Zambijské děti ve škole

„Jsou prostě normální, že v té škole zlobí, otravujou, hážou po sobě tužky, i když mají tu poslední… nejsou – jak si možná někdo představuje – že jsou strašně vděčné, že můžou chodit do školy, oni si neuvědomí, že někdo za ně musí platit, jsou obyčejně živé, radostné a sem tam i zlobivé, což je samozřejmě dobře.“

Zambijská zkušenost Silvii pomohla docenit, jakou hodnotu má vzdělání, které otevírá dveře k příležitostem a lepšímu životu. Připomíná to i Kampaň dnes jím jako Zambijec, která kromě osvěty vyzývá dárce k přispění na aktivity salesiánských dobrovolníků pod hlavičkou Adopce nablízko, připomíná Silvie:

„Salesiánské školy jsou jedny z lepších a jsou otevřené pro všechny. Určitě stojí za to tady ty školy podpořit a podpořit děti, které do nich chtějí chodit.“

autor: Martina Pelcová
Spustit audio