Bude v autoškole povinná jízda po dálnici?
Pokud jste zvládli závěrečnou zkoušku v autoškole hned při prvním pokusu, pak vás možná překvapí, že v současné době udělá řidičák napoprvé jen zhruba každý druhý žák. Důvody jsou různé: od pocitu menší zodpovědnosti, protože autoškolu přece udělá každý, až po nedostatečnou přípravu.
Za posledních deset let je však provoz na našich cestách výrazně hustší a tím i náročnější, ovšem 28 výukových hodin zůstalo. Navíc není jasné, co přesně by měly obsahovat. To by se mělo změnit. Původně chtěla meziresortní komise ministerstva dopravy jen novelizovat stávající zákon, ale návrhů, co by se mělo změnit, bylo tolik, že výhodnější bude napsat autoškolský zákon zcela nový. „Rádi bychom zavedli řidičský průkaz na zkoušku a zpřísnili samotné zkoušky. Diskutuje se také o tom, aby už od 17 let věku mohli žáci jezdit v provozu pod dozorem,“ přibližuje chystané změny šéf komise Stanislav Huml.
O podmínkách podmíněného řidičského průkazu se zatím stále diskutuje. Co by se však mohlo změnit přímo ve výuce? Především počet hodin, protože stávajících 28 je pro mnohé žáky málo. „Existuje možnost přikoupení kondičních neboli zdokonalovacích jízd, pokud by se žák necítil dostatečně připraven, jenže kolik zodpovědných a soudných lidí bude, kteří tak opravdu učiní a přikoupí si například deset hodin navíc? Každý přece počítá každou korunu a my ho do toho nutit nemůžeme,“ vysvětluje instruktor autoškoly Vladimír Čeleda.
Ostatně i zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že je výhodnější nestanovovat přesný počet hodin, ale raději přesně definovat, co žáci musejí umět. „Například ve Velké Británii nebo ve Švédsku, kde nemají stanovený minimální počet hodin, autoškola trvá od 35 do 40 hodin. Tam totiž fungují zkušební organizace, které nastaví etalon, jak má žák vypadat, a potom už záleží na schopnostech žáka, popřípadě na výběru autoškoly, která mu má znalosti předat,“ doplňuje jeden z hlavních autorů chystaných změn Roman Budský.
Například v Německu musejí všichni frekventanti autoškoly mít za sebou dvě hodiny jízdy po dálnici. I u nás se uvažuje o zavedení těchto speciálních jízd – například jízd po dálnici, přes světelnou křižovatku nebo po kruhovém objezdu, aby se nemohlo stát, že se někdo během výcviku nedostane ani na víceproudou silnici. S tím jdou v ruku v ruce přísnější zkoušky, po kterých volají také dopravní policisté. „Chtěli bychom, aby byl kladen větší důraz na defenzivní jízdu a na závěrečné zkoušce, aby žák opravdu předvedl, že dokáže řídit vůz,“ říká Leoš Tržil, šéf dopravních policistů.
Zkušební komisaři se u nás poprvé objevili přesně před sto lety a teď by se nároky na ně měly výrazně zvýšit. Především by to měli být nezávislí odborníci, kterým jde hlavně o to, aby se lidé naučili opravdu dobře řídit. „Systém by se postavil na kvalitních zkouškách, tedy na existenci zkušební organizace a kvalitních zkušebních komisařů. Od toho by se pak odvíjela vlastní příprava, protože jak si asi všichni pamatujeme ze školy – co se zkouší, to se učí,“ uzavírá Roman Budský.
Jenže vznik takové nezávislé zkušebny bude narážet nejen na odpor současných komisařů, ale také na odpor měst, kterým by tak byl odebrán zdroj příjmu, protože poplatky za závěrečné zkoušky jdou do jejich kasy. Vzhledem k tomu, že vznik takového centra bude stát hodně peněz, čeká se bouřlivá diskuze o nové podobě autoškolského zákona, jehož první reálné obrysy bychom mohli znát v létě.
