Přechylování příjmení cizího původu. Ano, nebo ne?
Přechylovací zakončení -ová v češtině slouží k tomu, aby příjmení náležitě fungovalo ve větném kontextu.
Otázka:
Pokud přechylujeme ženská jména (-ová) v českém jazyce, vyhovuje to pravidlům češtiny a vše je v pořádku. Jestliže ale přechylujeme cizí ženská jména, například Streissandová, Fordová atd., pak jejich jména doslova przníme. Vždyť ty ženy se tak přece nejmenují. Ty se jmenují Streissand, Ford atd. a nikdo nemá právo jejich jména měnit. Proč si tento primitivní fakt nedokážou české noviny uvědomit? Odporuje to jakékoli logice.
Odpověď:
Právě naopak, přechylovací zakončení -ová v češtině slouží k tomu, aby příjmení náležitě fungovalo ve větném kontextu. Pokud jde o „právo“, patří k obecným vlastnostem jazyků, nejen češtiny, že si osobují „právo“ upravit si přejímané jazykové prostředky tak, aby se snadno začlenily do struktury daného přejímajícího jazyka. Proto např. v anglickém prostředí budou česká příjmení zbavena diakritiky, v litevštině budou česká mužská příjmení opatřena koncovkami mužského rodu apod., avšak o prznění bychom v těchto případech jistě nehovořili. O všech důležitých aspektech přechylování se lze souhrnně poučit v Internetové jazykové příručce.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.