Afrodiziakum
Prostředek k povzbuzení sexuálního vzrušení a libida dostal jméno podle Afrodity, olympské bohyně krásy, rozkoše, citů, vášnivé a smyslné lásky.
Zvláště ve starověku a ve středověku byla víra v afrodiziaka poměrně silná, byly používány různé, často jedovaté rostliny či jejich kořeny (oblíbené byly mandragora či alraun), připravovaly se různé nápoje lásky, výroba afrodisiak byla součástí čarodějných obřadů.
Bohyně pojmenovaná podle mořské pěny
Afrodita patří k nejvýznamnějším olympským bohyním, je patronkou krásy, rozkoše, citů, vášnivé a smyslné lásky. V souladu s oblastí jejího vlivu je také její původ. Hesiodos vypráví, že když Kronos usekl svému otci Úránovi genitálie, hodil je do moře. Na hladině se vytvořila pěna a z ní se vynořila nádherná bohyně. Podle oné mořské pěny – řecky aphros – dostala jméno. Jeho římská verze je – Venuše.
Podle Iliady to ale bylo docela jinak
V Iliadě se ovšem praví, že Afroditiným otcem byl Zeus a matkou bohyně deště. Na základě těchto dvou protichůdných verzí tvrdil Platón, že existují dvě Afrodíty, ta první je bohyní čisté lásky, ta druhá lásky smyslné.
Asi nejznámější legenda týkající se bohyně Afrodity je Paridův soud řešící spor o krásu mezi třemi bohyněmi, Hérou, Athénou a Afroditou. Rozhodnutí měl vynést Paris pasoucí nedaleko stádo ovcí. Vyhrála právě Afrodita, když Paridovi slíbila ruku nejkrásnější pozemšťanky, Heleny. Pokračování příběhu je mnohem méně poetické, neboť Helena byla manželkou spartského krále Meneláa. Protože Paris Helenu manželovi unesl, důsledkem byla Trojská válka. Paris byl totiž zavrženým trojským princem, neboť bylo prorokováno, že přinese Tróji zkázu. To se i stalo.
Ale zpět k Afroditě
Mýty o tom, jak to bylo s milostným životem bohyně lásky, se místy rozcházejí. Má se za to, že byla manželkou kulhavého kováře Héfaista. Ten krásou právě neoplýval, a tak ho Afrodita podváděla. S bohem války Áreem zplodila pět dětí, bohu Dionýsovi porodila syna Priápa, potěšení hledala i u boha obchodu Herma a dokonce i u obyčejného smrtelníka, dardanského krále Anchísa, se kterým měla syna Aineia. Ten se stal zakladatelem královské dynastie a jeho potomkem byl bájný Romulus. Proto je Afrodíta – Venuše považována za pramáti a ochránkyni věčného města Říma.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
