Bojkot
Úmyslné pomíjení, přehlížení, odmítání, jinak také bojkot, je účinný způsob, jak dosáhnout cíle. Možná vás to překvapí, ale Boycott bylo kdysi dávno docela obyčejné příjmení. A nosil ho jeden mizera, surovec a zbabělec.
Charles Cunningham Boycott (narozen 12. března 1832 v Norfolku) byl původně kapitánem britské armády, a když ho po čtyřicítce šoupli do penze, začal se živit jako správce na severozápadě Irska. Dohlížel na chod rozsáhlých statků jistého anglického hraběte.
Hrabě pozemky pronajímal místním zemědělcům a napařil jim nekřesťansky vysoký nájem. Jenže půda v tom ostrovním vyhnálově moc nerodila, a tak to sedláčci prostě nemohli utáhnout.
Nakonec kapitán přece jen slevil deset procent nájmu. Jenže zemědělci chtěli dalších pětadvacet! A tak je z těch statků prostě vyhnal. Ubozí Irové si nevěděli rady, a tak se vydali pro radu k panu faráři.
A jako poslušné ovečky udělali to, co jim jejich duchovní pastýř poradil. Přestali si pana Boycotta všímat. Nikdo se ním nemluvil, nikdo se s ním nestýkal, nikdo mu nic neprodával ani od něj nikdo nic nekupoval... Pan kapitán dokonce povolal oddíl královského vojska. Ale když pod jeho ochranou vozil pracovníky ze vzdálených statků v sousedství, přišlo ho to dráž, než kolik vynesla sklizeň.
Netrvalo dlouho a jméno Boycott se dostalo na stránky Timesů jako termín pro organizovanou izolaci. Nakonec vzal kapitán nohy na ramena a zmizel z Irska jako mlha z blat. Stalo se to v roce 1880.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
