Filištín
Člověk vychytralý a potměšilý. Má fištrón, je fikaný a samý fígl. Prostě pěkný filuta, fintař, fiskus a filistr. A také člověk, kterému jsou lhostejné kulturní a umělecké hodnoty, k intelektuálským tématům se staví nepřátelsky. Je spokojeně všední a tupý.
Chceme-li pátrat po tom, kdo to byli Filištíni, jinak též Pelištejci, musíme se vydat daleko, zpátky v čase, až do biblické starověké Palestiny. Pelištejci byli nesemitský národ, jeden z takzvaných mořských národů, který přišel pravděpodobně z Kréty, a kolem roku 1200 před naším letopočtem dobyli jižní pobřeží Palestiny. Byli zdatní válečníci, trvalí nepřátelé Izraelitů.
David a Goliáš
Z biblických příběhů se Pelištejců (Filištínů) týkají hned dva, pojednávající o tom, že nejúčinnější zbraní nemusí být vždy síla, a když už je tato v nebývalé míře k dispozici, že je ji třeba užívat s „chladnou hlavou“. Bojovníka Pelištejců, obra Goliáše, porazil David, budoucí král, jednou dobře mířenou ranou.
Samson a Dalila
Příběh o tom, jak Filištíni vyzráli na siláka Samsona a potom on na ně, vypráví Eduard Petiška: Nikdy nebylo světla bez stínu, nikdy nebyli Izraelci bez nepřátel. Po čtyřicet let žili pod nadvládou Filištínů, svých sousedů. Ve zlých dobách útisku povstal z izraelského národa silák Samson. Než se narodil, zjevil se jeho matce anděl a řekl jí, že její syn bude pomáhat izraelským v boji proti nepřátelům. Už od dětství bude zasvěcen Jahvovi a břitva se nesmí dotknout jeho vlasů.
Samson vyrostl ve vyhlášeného siláka, a když dospěl, zamiloval se do Pelištejnské dívky Dalily. Oženil se s ní, jenže ona ho zradila soukmenovcům – Pelištejci Samsona ve spánku připravili o zdroj jeho síly – ostříhali mu vlasy, oslepili ho a poslali na nucené práce do Gazy. Teprve až Samsonovi vlasy znovu dorostly, síla se mu vrátila a jeho pomsta byla strašná. V den, kdy Pelištejci slavili svátek svého boha a na tři tisíce knížat se sešlo k velkolepé hostině, holýma rukama zlomil dva chrámové sloupy, zbořil stavbu a v ruinách zemřel spolu se svými nepřáteli.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
