Mauzoleum
Monumentální hrobka nebo náhrobní stavba. Pojmenování pochází z jihovýchodu Malé Asie, z tureckého města Bodrum, kde byl v dávných dobách vybudován pátý ze sedmi divů světa.
Název vznikl podle hrobky perského satrapy Mausola II. čili Mauzolea v Halikarnassu (Mausól-eion, čili stavba věnovaná Maussólovi), dnes Bordumu v Turecku. Mezi nejznámější mauzolea v současnosti patří například Andělský hrad v Římě, Tádž Mahal v indické Agře, Leninovo mauzoleum v Moskvě, Mauzoleum Klementa Gottwalda na pražském Vítkově.
Prvními obyvateli Halikarnasu byli v sedmém století před Kristem Dórové, později ho ovládli Peršané. Přístavní město je rodiště řeckého historika Hérodota, „Otce dějepisu“. Dodnes je v místě starý římský amfiteátr a hrad svatého Petra.
Místo pátého ze sedmi divů světa
Mauzoleum se do dnešní doby nedochovalo, existuje ovšem jeho model vystavěný podle archeologických fragmentů. Halikarnássos bylo velkolepé město obehnané mohutnými hradbami. Tyčil se tam chrám zasvěcený bohu Martovi, Mausolův skvělý palác, který obýval satrapa, vládce Kárie, nejvýznamnější ze všech panovníků tohoto kraje. Jeho manželkou byla královna Artemísia, jeho sestra, se kterou se oženil a žil v bezdětném manželství. Jediným plodem jejich lásky byla právě slavná hrobka.
Nejlepší budovali památník věčné slávy
Se stavbou, která měla na svou dobu skutečně velkolepé rozměry, se začalo už za satrapova života. Pozval nejlepší stavebníky, aby vybudovali památník, který bude šířit slávu satrapova jména na věky.
Základnu tvořil obrovský kvádr obložený mramorem. Střechu ve tvaru pyramidy nesly desítky sloupů, mezi nimi se skvěly nádherné sochy. Na samém vrcholu se tyčilo obrovité sousoší zobrazující satraou a jeho manželku ve voze taženém čtyřspřežím. Stála na hlavní třídě poblíž městského tržiště, aby ji nikdo nepřehlédl.
V každém kameni hrobky byl kousek manželské lásky
Po satrapově smrti převzala Artemísia nejen vládu v zemi, ale i dohled nad dokončením jeho olbřímí hrobky. Mauzoleum stálo skoro 1400 let, zkázu mu přineslo zemětřesení. Na počátku patnáctého století město získali rytíři johanitského řádu. Ti použili ruiny hrobky k vystavění pevnosti, která měla bránit město před útoky tureckých nájezdníků. Pozůstatky této stavby vybudované z velké lásky najdeme v Britském muzeu v Londýně.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
