Ohm
Jednotka elektrického odporu. Značí se velkým řeckým písmenem omega (Ω) a v soustavě SI patří mezi jednotky odvozené.
Ohmův zákon vyjadřuje vztah mezi elektrickým odporem, napětím a proudem. Jednotka i zákon nesou jméno muže, který tento zákon formuloval, německého fyzika Georga Simona Ohma.
Georg Simon Ohm se narodil 16. března 1787 v protestantské rodině jako jedno ze sedmi dětí. Matka brzy zemřela, děti vychovával otec, zručný řemeslník, jehož největším koníčkem byla matematika a fyzika. K těmto zálibám vedl i svého syna, který se proto rozhodl studovat přírodní vědy a filozofii.
Po třech semestrech univerzitu opustil, odešel učit matematiku do Švýcarska a nedostatek vzdělání doháněl na soukromých hodinách. Po šesti letech se Georg Simon Ohm vrátil domů do Erlangenu a 25. října 1811 tam obdržel doktorát.
Jednoduchá formulace budila nedůvěru
Největší objevy učinil v době svého působení na jezuitské škole v Kolíně nad Rýnem. Tam se začal zabývat výzkumem elektřiny. Roku 1827 formuloval zákon, podle něhož je proud procházející obvodem přímo úměrný elektrickému napětí. Protože zákon formuluje uvedený vztah zdánlivě jednoduše, zprvu nebyl německými vědci brán vážně. Až když Ohma v roce 1841 vyznamenala Královská společnost v Londýně za výsledky badatelské práce, jeho věhlas se v Německu rychle rozšířil.
Ohm, Ohmův zákon, ohmmetr
Matematiku a fyziku vyučoval v několika německých městech, psal teoretické práce i učebnice, zabýval se optikou a akustikou. Formuloval základní principy fyziologické akustiky. Georg Simon Ohm zemřel v pětašedesáti letech, 7. července 1854, jako starý mládenec. Roku 1881 bylo na mezinárodním kongresu fyziků rozhodnuto, že jednotka elektrického odporu se bude nazývat ohm a přístroj na měření odporu ohmmetr.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.