Bludný Holanďan
Bludný Holanďan je pověst o stejnojmenné lodi objevující se zejména v holandském folklóru. Popřípadě se může označení Bludný Holanďan vztahovat na kapitána. Jako Bludný Holanďan se chovají lidé stále nespokojení, nestálí a bezradní. Nikde nemůžou najít uplatnění, svůj cíl.
Bludného Holanďana zpopularizoval ve stejnojmenné opeře německý hudební skladatel Richard Wagner. S námětem se setkal v roce 1839, když působil jako dirigent v Rize. V této době se dostal se do dluhů a, aby unikl z dosahu věřitelů, tajně odplul na malé plachetnici do Londýna. Tehdy se rozhodl, že zhudební starou legendu o mořském přízraku. Der fliegende Holländer měl premiéru v Drážďanské opeře 2. 2. 1843. Titulní postavou je námořník odsouzený za své rouhání k věčnému bloudění po moři. Osvobodit ho může jen věrná žena.
Co se odehrálo na hrůzostrašné lodi plné duchů, která prý dodnes brázdí vlny moří?
Psal se rok 1641. Holandská obchodní loď Východoindické obchodní společnosti mířila z indonéské Batávie do Amsterodamu. Zrovna se blížila k nejjižnějšímu cípku Afriky, když se na obzoru objevila temná mračna a strhla se bouře. Loď narazila na skalisko a ztroskotala nedaleko mysu Dobré naděje. Od těch dob se v těchto místech čas od času zjevuje, hlavně za bouřky.
Je příšerná! Kdo ji spatří, tomu hrůzou stydne v žilách krev. Přízračnou temnou loď s cáry mlhy místo plachet obestírá tajemná záře. Fantom věští posádce zkázu. Námořníci údajně umírají při tragických nehodách, plavidla narážejí na skaliska nebo na nich propukají požáry.
Mohl by o tom vyprávět i princ George Frederick z Walesu (pozdější britský král Jiří V.). K 11. červenci 1881 si do svého deníku poznamenává: „Ve čtyři hodiny ráno se před naší přídí objevil Bludný Holanďan. Z lodi vycházelo divné červené světlo. Stožáry byly jako v ohni, ráhnoví a plachty byly jasně vidět, přestože byla loď dvě stě yardů daleko..."
Kdo Bludný Holanďan byl? Jmenovala se tak loď, nebo její kapitán?
Legendu, která po celé generace děsí mořeplavce, už zkoumala spousta bystrých hlav. Přízračným kapitánem je možná holandský mořeplavec Hendrik van der Decken, možná nizozemský kapitán Bernard Fokke. Ten údajně proslul tím, že cestu z Jávy do Holandska zvládal neuvěřitelnou rychlostí, a proto se o něm šuškalo, že uzavřel smlouvu s ďáblem. Kandidátů na Bludného Holanďana je celá řada. A také verzí příběhu. I míst, kde na loď můžete natrefit. Nejedná-li se tedy o fatu morgánu nebo masové halucinace, vyvolané alkoholem, únavou či děsivými námořnickými báchorkami.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
