Damoklův meč

Nad diktátorem visí Damoklův meč atentátu a vzpoury na koňské žíni o to tenčí, oč silnější má výčitky svědomí. (Francesco Xanto Avelli Dish: Damoklův meč, 1539, majolika) - Foto: Licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic

Nad diktátorem visí Damoklův meč atentátu a vzpoury na koňské žíni o to tenčí, oč silnější má výčitky svědomí. (Francesco Xanto Avelli Dish: Damoklův meč, 1539, majolika)Foto: Licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic

Člověk nemá být nikdy klidný či lhostejný, protože někde v skrytu možná číhá nebezpečí. Tak nějak by se dal vyložit smysl ustáleného rčení o Damoklově meči, který nad námi visí.

Chceme-li pátrat po jeho původu, musíme se vypravit na Sicílii. Tam totiž žil ve 4. století před naším letopočtem syrakuský vládce Dionýsos I. Byl to docela schopný vojevůdce. Vytlačoval ze Sicílie rozpínavé Kartagince, dobyl jižní Itálii, díky mocnému loďstvu kolonizoval Dalmácii, zasahoval i do bojů Athén se Spartou. 

Říkali o něm, že byl despota a krutovládce, který se opíral zejména o žoldnéřskou armádu a žil bezstarostně a v přepychu. To první byla pravda, ale to druhé... Dionýsos se bál. Bál se o život. A ne bezdůvodně. Uměl si představit, co by se mohlo stát, kdyby se proti němu vzbouřili všichni, jejichž příbuzné připravil o život, nebo ti, kterým zkonfiskoval majetek, ti, které odstranil, aby mu nestáli v cestě. 

Jednou za ním přišel jeho dvořan Damoklés a začal mu pochlebovat. Dionýsos se smutně pousmál a nabídl mu, ať si jeho život na chvíli vyzkouší. Nařídil uložit Damokla do zlaté postele, která stála na měkkém koberci vyšívaném překrásnými vzory. Okolo něj dal rozestavit stolky se zlatými a stříbrnými nádobami. Přepychovou komnatu Dionýsova paláce zaplnili spanilí mladí jinoši, kteří měli za úkol Damoklovi sloužit a splnit mu, nač jen pomyslí. 

Pak Dionýsos pokynul svým sloužícím a ti přinesli obnažený meč. Uvázali jej na tenounkou žíni a pověsili Damoklovi přímo nad hlavu. Od té chvíle si už Damoklés neužíval krásu, bohatství ani hojnost. Vnímal jen hrozbu smrti. 

Nad diktátorem visí Damoklův meč atentátu a vzpoury na koňské žíni o to tenčí, oč silnější má výčitky svědomí. Ale hrozba neštěstí, nebezpečí, nehody či smrti visí nad každým z nás. Jak moc si máme tu myšlenku nechat vstoupit do života? 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas