Deset ran egyptských

Dura Europos. Nástěnná malba v synagoze, vytažení Mojžíše z vody - Foto:  Becklectic, licence Public Domain, volné dílo

Dura Europos. Nástěnná malba v synagoze, vytažení Mojžíše z vodyFoto:  Becklectic, licence Public Domain, volné dílo

Před odchodem Židů z Egypta seslal Hospodin na Egypt deset ran, které měly donutit faraona k propuštění izraelského lidu. Hlavní postavou tohoto biblického příběhu je Mojžíš.

Od té doby, co Josef zvaný Egyptský předpověděl faraonovi sedm sytých a sedm hladových let, uplynula už v Nilu spousta vody. Za Josefem se přistěhovala z východu celá rodina, už se z Egypta nehnula a utěšeně se množila. 

Farao se obával, že převezmou vládu v zemi a vyženou Egypťany. A tak začal Židům znepříjemňovat život. Zvýšil jim daně, nutil je do otrocké práce a dokonce nařídil: Všechny novorozené židovské chlapce naházejte do řeky. Ať se tam utopí jako koťata! 

Chlapeček vytažený z vody 

Jedna židovská matka vymyslela plán. Vzala ošatku, vymazala ji smolou, uložila do ní synáčka a poslala ošatku po vodě zrovna ve chvíli, kdy se opodál koupala faraonova dcera. 

Ta mimino vylovila a přijala za vlastní. Skutečná matka se jí pak nabídla, že dítě odkojí a vychová ho. A tak byl chlapeček zachráněný a vyrůstal si v klidu u své maminky. Dostal jméno Mojžíš, to jest: z vody vytažený. 

Mojžíš je jeden z nejvýznamnějších mužů v dějinách izraelského národa. Byl to náboženský a vojenský vůdce, vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry, pěti Starozákonních knih.

Mojžíš a hořící keř. Ikona z 12. století, autor neznámý. - Foto:  volné dílo, Wikimedia Commons

Mojžíš a hořící keř. Ikona z 12. století, autor neznámý.Foto:  volné dílo, Wikimedia Commons

Jednoho dne, Mojžíš už byl dospělý, konečně pláč sužovaného lidu izraelského dolehl až k Hospodinovým uším. Zjevil se Mošemu v podobě hořícího keře a řekl mu: „Vyvedeš syny izraelské z Egypta a odvedeš je do země zaslíbené!“ 

Moše si vyjednal audienci u faraona: „Pane, propusť náš lid z Egypta, nech nás vrátit se domů!“ 

Ale farao nechtěl ani slyšet. Po dobrém s ním žádná domluva nebyla. A tak dobrotivý Bůh seslal na Egypt deset živelných katastrof. 

Žáby, mouchy, vředy 

Voda v řece Nilu se proměnila v krev. Ryby pomřely a lidé neměli co pít. Z řeky vylezly žáby, přemnožil se hmyz, červi a další žoužel. 

Ale s faraonem nic nehnulo. Poslal tedy Bůh na dobytek mor, na lidi odporné vředy a na všechny dohromady pak krupobití. Zem pokryly kobylky a sežraly všechno, co ještě zbylo. 

Po tři dny zahalila zem tma tak hustá, že nikdo neviděl ani na krok. A pak začal Hospodinův anděl pobíjet všechny prvorozené Egypťany. 

Izraelcům se všechny pohromy vyhnuly. Zabili totiž beránka a jeho krví udělali znamení na dveře, proto byli ušetřeni. Po desáté katastrofě to farao vzdal. Tak se konečně Izraelité s rodinami i stády mohli vydat na cestu domů. 

Nové vědecké výzkumy vysvětlují to, co se tenkrát v Egyptě seběhlo, změnou klimatických poměrů a řetězcem na sebe navazujících jevů. Sucho způsobilo pokles hladiny Nilu a přemnožení řas a sinic narudlé barvy. V mělkých vodách se dařilo žábám, na jejich uhynulých tělech pak hodovali červi a hmyz – hlavní přenašeč chorob. Onemocněl dobytek i lidé. 

K tomu se přidal výbuch sopky na ostrově Santorini. Oblaka prachu doletěla až na Egypt – a tak dál, a tak dál. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas