Krásný jako Adonis
Adónis (latinsky Adonis) je v řecké mytologii synem kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy.
Nikdo z lidí se mu krásou nevyrovnal, ba ani nikdo z bohů! Svým nevšedním půvabem okouzlil samotnou bohyni Afrodítu. Sestupovala za ním na zem, a protože vášnivě holdoval lovu, z lásky mu pomáhala lovit zvěř v kyperských lesích. Vášeň pro lov Adónida také zahubila, zemřel, když ho napadl divoký kanec, kterého postřelil. Z Adónidovy krve vyrostly červené květiny anemonky (Sasanka, latinsky Anemone). Podle jiné verze to byly rudé růže.
Na chvíli život, na chvíli smrt
Když se o Adónidově smrti dověděla Afrodité, ze žalu proklela osud, který je mocnější než bohové. S pláčem prosila Dia, aby jí miláčka aspoň na čas vrátil. Zeus se slitoval a požádal boha podsvětí Háda, aby vždy na jaře pustil Adónida ze své pochmurné říše na zem. Od té doby žije Adónis část roku v podsvětí, část roku na zemi u mě, bohyně lásky. Proto se v ten čas celá příroda raduje a ožívá, odívá se do zeleně a květů a zahaluje se do smutku, když se Adónis na podzim vrací do říše stínů.
Tento mýtus má velmi staré kořeny
Adónidův každoroční návrat na zem připomíná kult plodnosti spjatý se střídáním ročních období: zrna spí v zimě pod zemí, na jaře se probouzejí k životu. Adónidovo jméno ve starých semitských jazycích znamená „pán“. Chetité znali mýtus o bohu vegetace Telipinovi, který v zimě opouštěl zemi, v níž odumřel život. Na jaře se pak vracel zpátky. V Babylonii byl rozšířen mýtus o bohyni lásky Ištar a krásném Tammuzovi, který vždy na podzim umřel a na jaře vstal z mrtvých.
Podobný mytologický obraz podzimního umírání a jarního vzkříšení přírody není neznámý ani národům, kteří neměli styky se starověkou Mezopotámií: Slovanům, Germánům a Indiánům. Podle některých antropologů jsou s Adónidovým mýtem přímo spojeny rituály hebrejských, později křesťanských Velikonoc.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
