Mít na růžích ustláno

Mít na růžích ustláno - Foto: Jon Ng, Fotobanka  Stock Exchange

Mít na růžích ustlánoFoto: Jon Ng, Fotobanka Stock Exchange

Mít pohodlný, šťastný a bezstarostný život. Žít si jako v bavlnce. Být ve vatě. Ten, kdo naopak nemá na růžích ustláno, má smůlu, nepříznivý osud, nikdy nedostane nic zadarmo.

Fialka – skromnost, lilie – nevinnost, sněženka – naděje... Spojením různých květů a barev se pomocí květomluvy dají vyjadřovat nejsložitější city. 

V čele květin byla odjakživa růže – královna květin, jak ji nazvala proslulá řecká básnířka Sapfó z Lesbu. Legenda vypráví, že první růže vyrostla v ráji a byla bílá jako sníh, ale zčervenala studem nad hříchem Adama a Evy. 

Růže v řeckých bájích 

Zámecká růže nese jméno podle mladé hraběnky Diany - Foto: Klára Stejskalová

Zámecká růže nese jméno podle mladé hraběnky DianyFoto: Klára Stejskalová

Adonise, miláčka bohyně lásky Afrodity, zranil na lovu divoký kanec, zabodl mu kly do slabin. Afrodíté byla v tu chvíli daleko, ale i tak zaslechla sténání milovaného jinocha. Když spatřila, že se zmítá v tratolišti krve, sjela na svém voze taženém labutěmi rychle na zem a spěchala k místu, kde Adónis umíral. Nedbala ani ostrého trní, které jí stálo v cestě. Trny se jí zabodávaly do rukou i nohou a bolestně ji zraňovaly. Z kapek její božské krve vyrostly červené růže, nejkrásnější z květin. Ty se pak staly se symbolem lásky, která zvítězila nad smrtí.

Jiný příběh vypráví o Erótovi, který prý pří jedné hostině na Olympu převrhl číši červeného vína, to se vylilo na bílé květiny pod posvátnou horou, a tak vznikly rudé růže. 

Čtěte také: Pandořina skříňka

A ještě jedna báje: Bůh Slunce Hélios měl dvě sestry. První z nich byla Seléné, bohyně Měsíce, druhá Éós, Jitřenka. Tato spanilá bohyně s krásnými vlasy a s růžovými prsty, co svět světem stojí, vstává denně na úsvitě ze svého růžového lůžka v daleké zemi Aithiopů – Mouřenínů, ustrojí si okřídlené koně a otvírá stříbrnou bránu Slunci. Jede před ním a sype mu na jeho nebeskou dráhu růže. Tou růžovou barvou plane ráno celý východ. 

Pradávný symbol lásky i mlčení

Kdysi ve středověku si mniši v chmurných klášterech a konšelé ve výstavných radnicích zavěšovali růži nad stůl, což znamenalo, že to, co se v dané místnosti říká, říká se v tajnosti, a nemá se to sdělovat dalším osobám. 

Čtěte také: Pátek třináctého

Později si růži malovali rovnou na strop. A z toho vzniklo rčení: říkat něco „sub rosa“, což znamená diskrétně. 

Růžemi se obklopovali Řekové i Římané, urozené dámy i kurtizány 

Se spaním na růžích prý začali už Sybarité, obyvatelé pověstného města rozkoše v Kalábrii (mimochodem sybaritic znamená v angličtině požitkářský). 

Antonius a Kleopatra, Lawrence Alma-Tadema, 1885 - Foto: Wikimedia Commons

Antonius a Kleopatra, Lawrence Alma-Tadema, 1885Foto: Wikimedia Commons

Růže milovala také Kleopatra. Pomocí nich pečovala o svou pleť, když ve svém paláci vítala Antonia, nechala podlahu vystlat růžemi na metr vysoko a dokonce dala i plachty svých lodí napustit růžovou vodou. 

Kult růže se dostal z Egypta do Říma a stal se módním hitem. Ve starém Řecku a Římě zdobili růžemi domácnosti, města po vyhraných válkách, posypávaly jimi celé prostory v palácích. 

Z růží se připravovaly vonné koupele, voňavky, bonbony, ocet, olej... Po růžích voněly urozené dámy i kurtizány – používaly je jako afrodiziakum. 

Čtěte také: Kamélie. Květina, která se málem jmenovala velbloudka

Když se Odysseus po dlouhé době vrátil z válek domů na Ithaku, vyhnal nápadníky své ženy a jeho věrná Penelopa mu nechala jako vítězi ustlat lůžko z růží. 

Jen tak pro zajímavost: Na růžích ustláno se jmenuje hudební komedie, kterou v roce 1934 natočil Miroslav Cikán a Jindřichem Plachtou, Antonií Nedošínskou a Lídou Baarovou. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas