Osmý div světa

Všeobecně známých je „sedm divů světa“, seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě, který sepsal alexandrijský učenec a spisovatel Filón z Byzance žijící snad ve 2. nebo 3. století n. l.

A proč je divů právě sedm, ne víc ani míň?

Sedmička bylo a je magické číslo: týden má sedm dní, bylo sedm mudrců, známe sedm hlavních hříchů, kdysi jsme si povídali o sedmi letech tučných a hubených.

Další sedmičky známe z pohádek, které se odehrávají za sedmero horami a řekami: saně mívaly sedm hlav, krkavců bylo sedmero, kouzla dokázaly sedmimílové boty. V říše fauny a flóry máme sedmikrásky a sluníčka sedmitečná… a za vlasy přitažené historky vyprávějí sedmilháři.

Div 1., 2., 3.,…

Egyptské pyramidy v Gíze vystavěli Egypťané (2550 př. n. l.), ze sedmi divů světa jsou nejstarší, ale jediné jsou do dnešních časů zachované. Nádherné Semiramidiny visuté zahrady v Babylónu (600 př. n. l.) stály na vysokém sloupoví a na jednotlivá poschodí bylo navezeno tolik zeminy, že tam mohly růst i vysoké stromy. Unikátní bylo samo o sobě už zavodňovací zařízení, které nahoru do zahrad přivádělo vodu řeky Tigris.

Za třetí z divů určil Filón chrám bohyně Artemis u města Efesu dobudovaný Řeky v roce 550 př. n.l. Slavní architekti ho stavěli přes sto let. Dnes se z něj zachoval jenom půdorys a zbytky sloupů. Lehl popelem v den narození Alexandra Velikého. Ten jej sice nechal obnovit, ale pak jeho zkázu dovršilo zemětřesení. K sedmeru divů patří také Feidiova socha boha Dia v Olympii (435 př. n. l.) vytvořená ze zlata a slonoviny. Praví se o ní, že „z děl vytvořených lidskou rukou nebylo sochy velkolepější a obdivuhodnější“.

Sedm divů světa|foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Zemětřesení srovnalo se zemí také hrobku satrapy Mausóla v tureckém Halikarnássu (dnešním Bodrumu, 351 př. n. l.); do mořských vln pohřbilo také obrovský kolos (Rhódský kolos, 292-280 př. n. l.), maják, který hlídal vstup do přístavu na ostrově Rhodos. K nejmladším starověkým stavebním divům patří maják na ostrově Faru (3. století př. n. l.) při vstupu do alexandrijského přístavu. Egypťané ho prý postavili za dvacet let podle plánu Sóstrata z Knidu ve třetím století před naším letopočtem. Světelné signály, které vydával, byly údajně na moři vidět na vzdálenost padesáti kilometrů.

Sedm krát sedm seznamů

Ve starověku vzniklo mnoho seznamů sedmi divů tehdejšího světa (sestavili je kromě již zmíněného Filóna Byzantského např. Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a spousta dalších). Tyto seznamy se od sebe někdy i značně liší, často obsahovaly např. Babylónskou věž (zikkurat s chrámem boha Marduka), „kyklopské hradby“ v Tíryntu nebo v Mykénách, římský Kapitol, athénskou Akropolis. Dnes existují seznamy například sedmi přírodních divů, anebo sedmi industriálních divů světa.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.