Číňané dnes vítají Nový rok; ten má i duchovní podtext
Dnes je Nový rok! A vězte, že datum jsme si nepopletli – je totiž čínský Nový rok. Každý rok připadá na jiný termín na konci ledna nebo začátku února, protože se řídí lunárním kalendářem.
Oslavy čínského Nového roku rozhodně nejsou otázkou jednoho nebo dvou dnů. Kdy začínají, vysvětluje Ľubica Obuchová z Husitské teologické fakulty v Praze.
„Slavit se začíná už v půlce předchozího měsíce, takže v dvanáctém. A i když oslavy nového roku nejsou vázány na nějaké náboženství, jsou z doby přednáboženské, tedy aspoň ten základ, tak přeci jen se některé náboženské prvky do toho dostaly. Takže za formální počátek příprav k novému roku se pokládá 8. den dvanáctého lunárního měsíce, takzvané svátky kaše. To je původně buddhistický svátek na oslavu Buddhova osvícení, že pod stromem bódhi dospěl k osvícení, když pojedl řídké kaše, kterou mu nabídla kolemjdoucí dívka. Takže na tuhle památku se v čínských buddhistických klášterech přibližně 8. dne připravují kašové hody, kam si každý může přijít, i když není věřící, a pojíst kaše udělané ze sedmi pochutin – kaše pěti chutí. A má doma okoupat své Buddhy.“
A pak už je na každý den až k poslednímu večeru starého roku naplánovaná nějaká činnost.
„Obzvláště poslední týden, aby se všechno lesklo, všechno bylo připraveno, uvařeno, protože během oslav se už některé předměty vůbec nesmí brát do ruky, aby se nepřesekla nit štěstí a prosperity, aby se nevyneslo bohatství a tak podobně. Takže se musí všechno uvařit a pak už maximálně ohřát.“
Oslavy nového roku jsou příležitostí k setkání rodin a Číňané leckdy cestují i tisíce kilometrů, aby byla rodina pohromadě.
„Tradičně nový rok je pro národy východní Asie, tedy nejen pro Číňany, ale třeba také pro Korejce nebo Vietnamce, velice důležitý jako svátek rodiny, kdy se mají rodinných oslav zúčastnit jak živí, tak i ti, kteří už odešli do zásvětí. A v rámci kultu předků jsou zváni ke všem rodinným oslavám. Přinášejí se jim obětiny, a společně s rodinou konzumují to nejlepší jídlo. Každý si má připravit nové oblečení, na kterém mají převládat veselé barvy – červená a žlutá především, a zelená jako příslib jara a naděje do nového roku. Dům se ozdobí, doplní se blahopřejnými nápisy, což je pozitivní magie – přivolávání štěstí.“
Nový rok je nejvýznamnější tradiční čínský svátek.
„Nejdůležitější je noc na přelomu starého a nového roku, kdy celá rodina už má být připravena doma, oblečena v novém, vše je hezky vyleštěno, symbolická jídla, například se hodně jedí taštičky plněné nejrůznějšími náplněmi – sladkými, slanými, vegetariánskými nebo masitými, protože ta taštička se jmenuje ťiao-c' a ťiao znamená spojovat, kontaktovat, překlenout jeden rok, a také samozřejmě je to spojení rodiny. Takže je v tom vždy několik symbolů. I samotná náplň má další symboliku – hodně různých zrníček symbolizuje hodně potomků, jiné věci symbolizují bohatství, hojnost, dostatek, proto také musí být vždy součástí ryba, i v dekoracích je ryba, protože ryba je na hojnost, dostatek, přímo přebytek. A třeba slepice je zase štěstí, radost, veselí. Takže všichni se večer připraví a společně jí tato symbolická jídla, pak se společně baví a rodina zůstává doma.“
Druhý den ráno, tedy na Nový rok se Číňané vydávají na návštěvy přátel.
„Vzájemně si blahopřejí, především mladší generace té starší a starší generace už má připraveny takzvané rudé obálečky s nějakým obnosem, což je dávná tradice, že děti si pak mohly odběhnout na jarmark koupit si něco sladkého nebo si povyrazit na nějaké atrakci.“
A kdy oslavy končí?
„Oslava nového roku tradičně probíhá nejméně do úplňku, čili 15 dnů, a je ukončena svátkem lampionů, kdy se vyprovázejí duše zesnulých, duše předků, aby se zase vrátili do svého zásvětí až do dalšího svátku.“
Dodává Ľubica Obuchová, která bude v letním semestru přednášet na zcela novém kurzu pro veřejnost Uvedení do čínského jazyka, náboženství a kultury na Husitské teologické fakultě.
