Co kus, to originál. Panenka je osobnost s příběhem a Hana Valterová umí každou zachránit
V Česku nenajdete moc lidí, kteří by se věnovali opravě a předělávkám panenek. Už osm let to dělá jedna žena ze Skutečska.
Během dětství si paradoxně hrála s traktory a kombajny. Teď je na mateřské dovolené s ročním synem. „Vždycky jsem ráda něco malovala anebo tvořila. Pak jsem zjistila, že by se daly předělávat panenky a už jsem u toho zůstala.“
Různé přístupy
U panenky záleží na materiálu a taky na tom, co z ní chcete udělat. „Můžu třeba původní malbu smýt acetonem. Některé panenky nejdou navlasit, pokud jsou z tvrdé hmoty. Pak je nutné udělat paruku. Nejdřív ostříhám původní vlasy, hlavu sundám z těla, pinzetou vytahám zbytky vlasů a lepidla. Následně si připravené vlasy rozdělím do jednotlivých pramínků. Každý z nich zauzlíkuji a protáhnu jehlou dírkami do hlavičky. Chce to hodně času.“
Každá panenka je podle Valterové výjimečná. „Úplně nemusím porcelánové panenky, retro anebo hororové panenky. Ty rozbité kupuji přes bazary. Jsou hrané, po dětech. Na opravu potřebujete akrylové barvy, nějaké vlasy-syntetické anebo lidské, pak ještě látky na oblečení a doplňky.“
Momentálně se Hana Valterová snaží vymodelovat komplet celou panenku z hmoty. „Dělala jsem i panenku podle sebe. Přenesla jsem na ni dokonce všechny své pihy. Trvalo mi to asi osm měsíců. Na internetu existují návodná videa, podle kterých se dá tvořit.“
Související
-
V Litomyšli se vrátíte do dětství. Mají tam největší sbírku pokojíčků pro panenky
Sběratelce Dobromile Filové se historické panenky a jejich pokojíčky už nevešly domů. A tak si na Zámeckém návrší založila muzeum. Její sbírka je největší v Česku.
-
Ze semínka lnu udělá ubrus. Josef Fidler miluje tradiční tkalcovské umění
Tkadlec Josef Fidler ovládá naprosto výjimečnou věc. Jako jeden z mála lidí v naší zemi umí zpracovat len od semínka až po lněný výrobek. Co to obnáší?
-
Rodina Stanislava Bati vyrábí v Proseči dýmky už přes 110 let
Původní profesí byl námořník, pak ale Stanislav Baťa navázal na rodinnou tradici výrobců dýmek, která začala už v roce 1908. Dýmky tvoří ručně, nejraději z českého dřeva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
