Co přinesla cesta papeže Františka po Svaté zemi?

31. květen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Papež František vkládá napsanou modlitbu mezi kameny ve Zdi nářků v Jeruzalémě (pondělí 26. května 2014)

Papež František podnikl minulý víkend bedlivě sledovanou cestu po Blízkém východě. Během ní pozval izraelského prezidenta Šimona Perese a předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse do Vatikánu na jednání o míru. A jak se mu povedlo naplnit očekávání věřících tří největších monoteistických náboženství?

Papež František chtěl na Blízkém východě vyjít vstříc muslimům a židům a podpořit mezináboženský dialog. Zašel dál než jeho předchůdci a udělal několik nečekaných gest. Snažil se zachovat rovnováhu v izraelsko-palestinském konfliktu a neupřednostnit ani jednu stranu. Přesto se mu občas podařilo obě alespoň trochu rozladit.

Jeho třídenní návštěva v doprovodu argentinských přátel, rabína a muslimského profesora islamistiky, začala v Jordánsku, odkud přiletěl na palestinská území. Byl prvním papežem, jenž navštívil Palestince dříve než Izrael, a místní média si toho patřičně povšimla. Zaskočila je i návštěva Betléma, kde se František neplánovaně pomodlil u bezpečnostní bariéry, která chrání Izraelce před teroristickými útoky, ale Palestinci ji prezentují jako nástroj konfiskace půdy.

Papež však Izraelce nadchnul tím, že uctil památku obětí terorismu na jeruzalémské Herzlově hoře a označil terorismus za „absolutní zlo“, které se nikdy nesmí opakovat. Jako vůbec první papež položil věnec u hrobu zakladatele sionismu Theodora Herzla. Při prohlídce památníku obětem holokaustu Jad Vašem odsoudil nacistickou genocidu a políbil ruku šesti Židům, kteří ji přežili.

Papež František líbá ruce šesti přeživších holocaustu v památníku obětem holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě

Během návštěvy muslimského Skalního dómu na Chrámové hoře v doprovodu velkého muftího vyzval k odmítnutí násilí; a k nelibosti Palestinců zdůraznil nutnost uznat právo Státu Izrael na existenci a nezbytnost jeho bezpečných hranic. Zároveň zdůraznil, že i Palestinci musí mít svůj suverénní stát a žít důstojně a svobodně.

Nakonec nečekaně pozval izraelského prezidenta Šimona Perese a předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse do Vatikánu na jednání o míru – měsíc potom, co zkrachovaly mírové rozhovory pod záštitou Spojených států. Oba představitelé nabídku okamžitě přijali.

Papežova cesta byla i symbolem smíření katolické a pravoslavné církve. František se pomodlil v jeruzalémském Chrámu Božího hrobu s ekumenickým patriarchou konstantinopolským Bartolomějem I., jemuž papež dokonce políbil ruku.

Papež František s ekumenickým patriarchou konstantinopolským Bartolomějem I. u jeruzalémského Chrámu Božího hrobu (neděle 25. května 2014)

Další premiéru představovala účast libanonského maronitského kardinála Bechary Raïe – Libanonci jsou s Izraelem oficiálně ve válce a nesmějí tam jezdit. Raï byl první libanonský představitel, který Izrael navštívil od roku 1948, navzdory pohrůžkám šíitského hnutí Hizballáh, že jeho cesta bude mít důsledky.

autor: gzb
Spustit audio