Čtyři rostliny pro svátek Sukot
Podzimní židovský Svátek stanů zvaný hebrejsky Sukot provází zvyklost věřících pobývat alespoň část dne v provizorním přístřešku s otevřenou střechou. Tento přístřešek, suka, symbolizuje obtížné putování Židů na cestě z egyptského otroctví i Boží ochranu, jíž se lidu Izraele dostalo. Letošní svátek Sukot začíná zítra večer s počátkem 15. dne hebrejského měsíce tišri a skončí o 7 dní později. Židé, kteří v Praze dodržují tradiční zvyklosti, budou mít svou suka na Pražské židovské obci. Chtějí-li však dostát zákonu Tóry, musí si opatřit i čtyři rostliny. Jaké a proč? O tom pojednává náš první příspěvek.
V biblické Třetí knize Mojžíšově můžeme číst: "Když sklidíte zemskou úrodu... budete slavit slavnosti Hospodinovy sedm dní. Prvního dne si vezmete plody ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, větve myrtových keřů a potočních topolů... a budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem".
"Plody ušlechtilých stromů", o nichž hovoří Tóra, se hebrejsky řeknou "hadar", což doslova znamená "krása". Tradice tyto plody upřesňuje jako ovoce připomínající citrón, avšak tak je tomu jen na první pohled. Uvedené plody, zvané hebrejsky "etrog", mají totiž zcela jinou chuť a navíc přímo omamně voní. To, ale i charakteristiky dalších rostlin, užívaných při svátku Sukot, vedly tradiční židovské myslitele ke srovnání etrogu, datle, myrty a vrby se čtyřmi lidskými typy. V staré židovské náboženské literatuře, tzv. midraších, se tak můžeme dočíst, že jen etrog má chuť i vůni. Datli je vlastní chuť, ale nikoliv vůně. Myrtě pouze vůně, avšak ne již chuť, a konečně vrba ani nevoní, ani se nedá jíst. Přirovnáme-li chuť k Tóře, knize Božích zákonů, a vůni k bohulibým činům, máme před sebou nejprve člověka podobného etrogu, který rozumí Božímu učení a také podle něho jedná. Žid přirovnaný k datlím palmy Tóru hodně studoval, ale neřídí se podle ní. Kdo je jako myrta, ten sice mnoho nestudoval, a přesto jedná v souladu s Boží vůlí. Konečně čtvrtý typ člověka, který má blízko k vrbě, zákony Tóry ani nechápe, ani se jimi neřídí.
Židovská tradice však dobře ví, že v každém z nás je tak trochu ze všeho, že v bratrském společenství mohou být poklesky jednoho člověka vyváženy ctnostmi jiného. Výrazem toho je i bohoslužba při svátku Sukot. Židé drží etrog, palmovou ratolest, větvičky myrty i vrby pohromadě jako by chtěli vyjádřit, že nehledě na vzájemnou odlišnost dohromady tvoří jeden nerozlučný celek.
Jiný tradiční výklad symboliky čtyř rostlin užívaných při svátku Sukot vychází z jejich tvaru. Citrónu podobný etrog připomíná srdce. Lístky myrty mají tvar oka, listy vrby odpovídají ústům a palmová ratolest je jako páteř. Propojením těchto rostlin pak Židé jako by dávali najevo, že všemi zmíněnými orgány a částmi těla chtějí sloužit Bohu: jenom před Ním se má lidská páteř klonit. Boha máme nosit ve svých srdcích, očima si připomínat dokonalost světa, který stvořil, a ústy chválit Boží činy. Jestliže takto jednáme, pak naši bytost naplňuje potěšení nejen o Svátku stanů Sukot, který se též nazývá "časem naší radosti", ale je nám dobře po celý rok.
