Další superúplněk i meteory z Halleyovy komety: Procházka květnovou oblohou

Měsíc bude 26. května Zemi letos nejblíže, a navíc bude při tomto přiblížení vidět ještě nad obzorem. Položíme-li vedle sebe dva obrázky Měsíce – jeden pořízený v úplňku při tzv. odzemí, říká se mu mikroúplněk, a druhý vyfotografovaný při superúplňku, mohou rozdíly ve velikosti měsíčního disku činit až téměř 15 procent. Na obloze si toho ale moc nevšimneme. Patrnější je rozdíl v jasu. Měsíc v superúplňku svítí, tedy odráží slunečního světla víc.

Superúplněk|foto:Fotobanka PxHere (CC0 Public Domain),©

Hvězdy a slavná hvězdokupa v Herkulu

Od Měsíce pojďme k hvězdné obloze, při jejímž pozorování musíme v květnu začít o něco později. Noci jsou už totiž o poznání kratší. Souhvězdí Blíženců jako poslední ze zimních souhvězdí už mizí na severozápadě, naopak na východě se pomalu hlásí hvězdy léta v čele s modrobíle zářící Vegou v Lyře. Vysoko na nebi svítí ve Velké medvědici Velký vůz s ojnicí, která míří k oranžovému Arkturu v Pastýři. Směrem dolů k jihu najdeme souhvězdí Panny s výraznou Spikou. Ta spolu s Regulem ve Lvu tvoří jakousi hvězdnou orientační směrovku – jarní trojúhelník. Nalevo od Arkturu a Pastýře je Severní koruna se sousedem Herkulem a pod ní Had.

V Herkulu se nachází nejobdivovanější a nejjasnější kulová hvězdokupa M13. Mimochodem – právě k tomuto hvězdnému seskupení letí už od roku 1974 poselství lidstva jiným civilizacím. Případnou odpověď prý můžeme čekat zhruba za 46 tisíc let. Pokud přijde, věřme, že ji zmíní i případní pokračovatelé našeho Planetária.

Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula pohledem Hubbleova teleskopu|foto:licence Public Domain (eng), NASA/STSCI/SKY-MAP.ORG

Pět planet a jejich tance na obloze

Vraťme se ale od hranic sci-fi do reálného světa naší Sluneční soustavy, totiž k planetám. V květnu jich uvidíme pět: Merkur a Venuši večer nad severozápadním obzorem, Mars večer vysoko nad západem a Jupiter a Saturn ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem.

Pokud jde o úkazy, stojí za zmínku pěkné seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru 4. a 5. května ráno na jihovýchodě. Podobně pak od 13. do 15. května večer na severozápadě srpek Měsíce ve společnosti Venuše, Merkuru a Marsu. O superúplňku 26. května jsme se již zmínili, připomeňme jen, že Měsíc ten den vychází kolem čtvrt na devět večer a zapadá před pátou hodinou ranní.

Jedna z mnoha fotografií jádra Halleyovy komety|foto: ESA, Courtesy of MPAe, Lindau,European Space Agency,©

Létavice z Vodnáře i Orionu

Květnovou podívanou mohou zpestřit také létavice z roje eta Akvarid. Jejich maximum – 50 rychlých meteorů za hodinu, sice nastane 6. května ráno, ale v noci předtím i potom bychom mnohé z nich přece jen mohli vidět, zvláště když Měsíc nebude svým svitem rušit. Jde o částice z prachového oblaku po Halleyově kometě, kterým Země každoročně na přelomu dubna a května a pak také v říjnu prolétá. V prvním případě nazýváme roj eta Akvaridy, v druhém Orionidy. Název napovídá, že tyto meteory zdánlivě vyletují ze souhvězdí Vodnáře, resp. Orionu.

Jsme v závěru, který vždy patří ještě měsíčním fázím. 3. května poslední čtvrť, 11. května nov, 19. května první čtvrť a 26. května úplněk – tedy superúplněk. Hezké májové dny, jasnou oblohu i ničím nerušenou podívanou!