Daniel Raus: Mít či nemít církevní majetek?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Církevní restituce

Ve středu prošel Sněmovnou zákon, který má vyřešit vztahy církví a státu. Byl přijat těsnou většinou, navíc po peripetiích s rebelujícími poslanci ODS. Příznačné je, že ani v jeho označení nepanuje shoda. Jde o „církevní restituce“, o „zmírnění starých křivd“ nebo o „narovnání vztahu“ mezi státem a církvemi? Možná je v něm všechno dohromady.

Po posledních volbách už se pomalu zdálo, že předvedeme světu nevídaný unikát. A sice, že komunisty kdysi zabavený církevní majetek budou vracet opět komunisté. Tedy, pokud by se dostali k moci a pokud by se jim uráčilo někomu něco vracet. Ale nakonec je všechno jinak, zákon prošel noční Sněmovnou a dvacetiletý maratón se zdá být u konce. Ovšem, za stavu obecného vyčerpání osob, financí i zdejší tolerance.

Pokud se nevyskytne zádrhel na Hradě nebo na Ústavním soudu, pak skončí dlouhé martýrium kolem zákona, který se jevil původně jako šťastný kompromis, ale po letech průtahů uvrhl církve v očích Čechů do klatby. Stojí přitom za zmínku, že zádrhel se zatím většinou vyskytl.

Stačí si vzpomenout, jak letos v červnu uniklo hlasování jen těsně pátku třináctého, neboť sociální demokraté, komunisté a Věci veřejné obstruovaly, až se nakonec hlasovalo dvě minuty po půlnoci – v sobotu čtrnáctého. Pár týdnů před tím, rovněž ve víru obstrukcí, vypadl nečekaně proud a Sněmovnu zahalila tma. A v roce 2008 zazdili zákon vlastní koaliční poslanci pod vedením exministra Tlustého.

Dodejme, že církve z toho všeho asi nevyjdou s aureolou obdivu a uznání, ačkoliv je právo zcela na jejich straně. Přesto je dobře, že jim bude majetek vrácen a kompenzován. A ještě lépe je, že pro další generace nastane úplné oddělení trůnu a oltáře, což bude zdravé pro obě strany.

Je totiž na čase, aby církev přestala sponzorovat stát. Pokud má někdo pocit, že z daní zdejších ateistů jsou financováni nenasytní preláti, měl by se zamyslet. Zabavený majetek vynáší ročně tři miliardy a jenom polovinu z toho tvoří zpětně státní příspěvek církvím. Skutečnost je tedy opačná, církevní majetek de facto financuje zdejší ateisty.

Ať už jde ale o peníze v druhé řadě nebo (jak se říká) až v řadě první, podstatné je vyřešit po dvaceti letech starou křivdu. Nebo to za nás udělají opět komunisté.

Z čehož by na vlnách Radiožurnálu neměl dobrý pocit Daniel Raus.