Debata kolem karikatur proroka Mohameda pokračuje

Cenzura na webu - to je téma komentáře na stránkách amerických novin Wall Street Journal. Titulek zní provokativně: "Prosíme o více urážek". V dnešním světě neustálé globální komunikace dochází totiž rychle k nesouhlasu. O Britech a Američanech se s humorem říká, že je rozděluje společná řeč. V obecném smyslu bychom mohli tvrdit, že dnes rozděluje lidstvo nebývalá možnost globální komunikace.

Stačí si vzpomenout na incidenty kolem karikatur proroka Mohameda, které otiskly dánské noviny. Na jednom z obrázků měl turban, ve kterém se skrývala doutnající bomba. Následovaly protesty muslimů v různých zemích světa, při kterých přišlo několik lidí o život. Autor karikatur Kurt Westergaard musí být pod nepřetržitou ochranou policie, neboť na jeho hlavu se sesypaly výhružky a hrozí mu smrt. Minulý týden navštívil Spojené státy, kde prohlásil, že když jde o urážky nebo humor, svět toho příliš společného nemá.

Dánskou tradicí je, jak dodává, satira. To znamená, že můžete říkat co chcete, můžete volit a protestovat, jedna věc je ale zakázaná: nesmíte se cítit dotčeni, když si z vás někdo vystřelí. Takové jsou podmínky v Dánsku - dodává autor karikatur. Je ale otázka, zda to platí i pro internet. Většinou předpokládáme, že světová síť je dobrá pro svobodu. Ale skutečnost, že je globální, vytváří paradoxně tlak na její cenzurování. Některé vlády se snaží zavést zákony, jež by zakazovaly urážky - i když právě urážky jsou odjakživa klíčovým nástrojem kritiky. Některé muslimské země se snaží prosadit na mezinárodním fóru chápání kritiky jako urážku náboženství.

Když tedy po uveřejnění karikatur přišly fyzické útoky na dánské novináře, muselo se otestovat, zda se ještě stále těšíme svobodě projevu - konstatuje autor karikatur. Znamená to podle něj právo přistupovat k islámu stejně, jako se přistupuje k jakémukoliv jinému náboženství. "Pokud toto právo už nemáme, pak jsme se de facto podvolili přijetí šárie", konstatuje Kurt Westergaard. Když se začaly šířit protesty, objevily se podstrčené karikatury, jež ale dánské noviny nikdy neuveřejnily. Následovaly útoky na dánská zastupitelstva v Sýrii, Libanonu nebo v Íránu a premiér Rasmussen se odmítl za karikatury omluvit.

Zajímavá diskuse pak následovala na americké univerzitě v Yale, kde měla vyjít kniha s názvem "Karikatury, které otřásly světem", obrázky z ní byly ale vypuštěny. Zdůvodněno to bylo nikoliv obsahem, ale rizikem násilí. Skupina studentů reagovala zděšením z toho, že jejich univerzita se stala prvním místem v Americe, jež se podvolilo strachu z toho, co by mohli extrémisté udělat. Urážky tedy nemají na růžích ustláno v mnoha zemích světa. Světový výbor pro svobodu tisku zveřejnil letos studii s názvem "Právo urážet, šokovat a vyrušovat". Ukazuje se v ní, jak jsou různé zákony, zakazující urážky, zneužívány k umlčení opozice nebo k potlačení svobody projevu.

Editor webových stránek ze Saudské Arábie musel útéct ze země, když byl obviněn z urážky islámu poté, co si dovolil kritizovat tamní náboženskou policii. V Rusku byla zrušena internetová stránka, která ironizovala snahu Vladimíra Putina o zvýšení porodnosti - kamenem úrazu byl článek s názvem "Putin jako falický symbol Ruska". To vše je v ostrém protikladu k obdivu, který pociťujeme vůči slavným urážkám - uzavírá list Wall Street Journal. Jejich mistrem byl například Winston Churchill, který neváhal označit oponenty za "skromné lidi, kteří mají všechny důvody ke své skromnosti". Hezká urážka, co říkáte...

Spustit audio
autor: Daniel Raus