Deep Sweden - Maiden Prague

29. prosinec 2016

Vzpomínka na znamenitý debut zaniklé mezinárodní kapely

Po Sametové revoluci bylo Československo a posléze Česko v kurzu. Zvláště do Prahy se valily stovky cizinců, kteří si chtěli užít život v zemi zbavené komunistických okovů. Řada těchto cizinců se posléze zapojila i do kulturní činnosti – vznikaly kapely, labely, natáčely se filmy… Jenže jak se naše země postupně okoukala a ne všichni cizinci se u nás dokázali uplatnit, řada z nich se vydala zpět na rodnou hroudu nebo dále do světa.

To je i příklad kapely Deep Sweden, která na přelomu tisíciletí patřila mezi největší naděje tuzemské alternativní scény. Kvartet složený z českého kytaristy a tří zahraničních hudebníků vydal dvě desky, odehrál stovky koncertů a pak ohlásil rozpad. Deep Sweden byl velký originál. V jejich skladbách se prolínala řezavá energie smyčců, akustické kytary a osobitého vokálu. My si dnes připomeneme jejich originální debut Maiden Prague, který vyšel v roce 1997.

Deep Sweden Maiden Prague

Deep Sweden zazářili jak kometa a stejně tak rychle zmizeli. Navrátivší emigrant Petr Hnilo je založil spolu se třemi cizinkami. Spojovala je láska k hudbě, zvláště pak k Pixies, a chuť dělat hudbu po svém.

Jasným poznávacím znakem byl rozevlátý a velmi proměnlivý vokál Američanky z Massechusettes Alexy Marculewicz, která kapelu také zásobovala svými texty. Marculewicz by si, viděno dnešní optikou, vysloužila přirovnání k Ivě Bittové.

Deep Sweden

Dalším znamením Deep Sweden byl souzvuk violy Angličanky Emmy McClune (nebo Vojty Lavičky, který ji ve skupině později nahradil), cella její krajanky Lucy Fillery a kytary Petra Hnila. Za pomoci tichých nástrojů dokázali vytvořit hardcorovou bouři o stejné intenzitě, jakou svedou rockeři se svými elektrickými kytarami.

Jejich skladby byly úderné, málokdy překročily dvouminutou stopáž. Kapela ale hrála i klidnější baladické pasáže. Zůstala po nich dvě alba, a to skvěle přijatý a vzápětí vyprodaný debut Maiden Prague, pak o něco aranžérsky propracovanější a vypiplanější následovník Chemistry Lab, kde kapela vylepšila hlavně své kompoziční schopnosti.

Novináři je milovali, na svou dobu byla hudba Deep Sweden skutečným zjevením. Žel krátce po vydání druhého alba se nad Deep Sweden zavřely vody a jednotliví členové se tak porůznu rozutíkali po světě.

Pátral jsem, kam vedlyi cesty jednotlivých členů, kteří touto originální sestavou prošli. Alex Marculewicz v Česku ještě chvíli zůstala a s bývalou spoluhráčkou Emmou McClune působila v mezinárodním projektu Neue Musik für Kinder, zpívala také s kapelou SingSing. Dnes podle všeho žije znovu v Americe, kde se věnuje experimentálnímu zpěvu. Její projekt se jmenuje Radiohvězda.

Houslistka Emma McClune se vrátila do Anglie, kde se zabývá starou hudbou.

Kytarista Petr Hnilo se živí jako novinář a překladatel.

V Česku žije i cellistka Lucy Fillery, která učí angličtinu. Spolupracovala také s downtempovým projektem Mythematica a Ohm Square. A konečně, zmiňovaný Vojta Lavička je činný v Gipsy.cz a věnuje se také moderování a novinařině.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.