Dny Luboše Hrušky a Odpuštění v kameni

30. červen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Meditační zahrada Luboše Hrušky

Ve středu 27. června jsme si připomněli Den památky obětí komunismu. Jednou z osobností, která se tomuto zločineckému režimu postavila svérázným způsobem, byl pan Luboš Hruška z Plzně. Za svou protikomunistickou činnost strávil 11 let v žalářích. Zde se stal křesťanem a ve vězení v Leopoldově složil slib, že pokud přežije, přebuduje ovocný sad po rodičích na památník obětem komunismu.

Od roku 1960 proto budoval v Plzni Doudlevcích Meditační zahradu, kterou v roce 1995 předal Plzeňskému biskupství. U příležitosti 85. výročí narození a 5. výročí úmrtí Luboše Hrušky se ve středu a ve čtvrtek konaly v Meditační zahradě Dny plukovníka Hrušky.

Památník obětem zla a Meditační zahrada se nacházejí na okraji Plzně uprostřed zahrádkářské kolonie. Jedná se o jedinečný park zdobený vzácnými dřevinami a křížovou cestou od Romana Podrázského. Program, který zde Plzeňské biskupství připravilo, nesl název Odpuštění v kameni. Proč? Vysvětluje mluvčí biskupství Alena ouředníková.

„Odpuštění, to je celkem jasné. Pan Luboš Hruška vždycky zdůrazňoval, že zlo je třeba odpouštět, ale nezapomínat. No a ten kámen tam symbolizuje jednu z dominant Meditační zahrady a tou je velká Křížová cesta ze soch z pískovce, kterou vytesal již zesnulý akademický sochař Roman Podrázský. Vytvořil ji v 80. letech a symbolizuje čtrnáct zastavení Ježíše Krista od Poslední večeře přes odsouzení až po to nadějné vzkříšení, po tu radost, která po utrpení následovala.“

Luboš Hruška v roce 1949

Čtvrtečního odpoledního programu se zúčastnil také primátor Plzně Martin Baxa, podle kterého je Památník obětem zla v plzeňské Meditační zahradě jedním z nejvýznamnějších duchovních míst ve městě. A jaký je podle primátora odkaz zakladatele zahrady plukovníka Luboše Hrušky?

„Luboš Hruška byl výjimečnou osobností a jeho dílo je nesmírně důležité. A jeden jeho odkaz, ten odkaz největší, je odkaz boje proti nesvobodě a proti komunismu. Ve městě Plzni, které bylo osvobozeno americkou armádou a kde se odehrála první velká revolta proti komunistickému režimu v roce 1953, je vlastně naší povinností si tyto události připomínat. A myslím si, že Hruškova zahrada, Meditační zahrada, je ztělesnění toho, co všichni Plzeňané už dlouhá desetiletí cítí.“

Jak ve středu, tak ve čtvrtek byl dopolední program v Meditační zahradě vyhrazen školám. Žáci a studenti si prohlédli Památník obětem zla a shlédli také film o Luboši Hruškovi. Pracovníci Plzeňského biskupství jim vysvětlili význam Meditační zahrady a seznámili je i s hlavní myšlenkou, díky níž toto ojedinělé místo vzniklo. Žáci a studenti pak své dojmy ztvárnili do výtvarných děl, která byla následně v zahradě vystavena. Jaký má podle Aleny Ouředníkové smysl vodit do Meditační zahrady děti a mladé lidi?

„Nezapomenout. Myslím, že tím jedním slovem se to dá naprosto přesně vystihnout. Aby i budoucí generace věděly, co se dělo v totalitních režimech, jaké jsou důsledky a následky zla, a tím vlastně předcházely tomu, aby se něco podobného mohlo opakovat.“

Součástí programu v Meditační zahradě byly i besedy s pamětníky, koncerty a mše, kterou biskup František Radkovský sloužil jak za Luboše Hrušku, tak za všechny oběti zla.

autor: Petr Vaďura
Spustit audio