Do jaké míry se navzájem ovlivňují rodina a ekonomické systémy?

11. říjen 2014

Už dlouho se mluví o krizi rodiny. Stala se i tématem probíhající biskupské synody ve Vatikánu. Po desetiletí má počet narozených dětí klesající tendenci. Čím dál méně se jich rodí do sezdaných svazků. Může za krizi rodiny úpadek hodnot nebo spíš ekonomické změny?

„Příčiny krize rodiny spatřuji ve změnách hodnot a institucí, které vyvolává vyspělá konzumní společnost.“

Říká profesor ekonomie a člen Papežské akademie sociálních věd Lubomír Mlčoch. Ještě v 19. století byla klasická ekonomie přesvědčená, že se vzestupem životní úrovně budou mít rodiny více dětí. Opak je ale pravdou:

„Dříve bylo dítě považováno za záruku zabezpečení se na stáří. A to už dnes v málo zemích platí. Takže většinou ti, kdo si ty děti pořizují přes veškeré obtíže, tak ani tak nekalkulují, že by se jim to mělo nějak vyplatit. Rozhodují se jinak, než že by to byla návratná investice.“

Je paradoxní, že v ekonomicky vyspělejších zemích se rodí méně dětí, než v těch chudších. Za pětadvacet let od sametové revoluce je nás o milion méně. Manko v populaci má i vážné ekonomické důsledky. Například na vysokých školách je kvůli demografickému propadu méně uchazečů, říká profesor Lubomír Mlčoch. S vyspělou ekonomikou podle něj také klesá čas, který rodiče tráví s dětmi.

„Mnohdy je to ale spojeno s tím, za posledních 20 let, ještě před krizí, že přitom nevydělávají více. Takže jsou stále déle v zaměstnání, reálných peněz více nevydělávají a věnují méně času dětem. Potom jako důsledek toho všeho v empirických průzkumech říkají, že jsou méně šťastní.“

Téma ekonomie rodiny ústí do mnoha etických otázek.

„Rodina je také místem, kde vznikají sociální návyky, dovednosti. Nejen že to dítě získává první vědomosti, ale učí se také komunikaci, sdílení se sourozenci. A vlastně jej to připravuje do života. Děti, které toto postrádají, jsou tím závažně poznamenány a to jsou věci, které se finančně obtížně vyčíslují, ale že mají závažné důsledky, o tom není pochyb.“

Dělat prognózy do budoucnosti je nesnadné. Investovat čas do dětí ale podle Lubomíra Mlčocha má smysl:

„Děti, když v tom raném období mají tu lásku a i když mají materiální ne úplně nadbytek, potom mají jisté srovnávací rastry pro budoucnost. Jsou vychovány ve skromnosti. Potom už může být jenom lépe.“

Spustit audio