Brundibár v Kladně 6.3.2019

7. duben 2019

Dismanův rozhlasový dětský soubor byl pozván k provedení Brundibára při příležitosti vernisáže výstavy Motýla jsem tu neviděl a výběr oceněných prací z Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice do Středočeské vědecké kihovny v Kladně 6.3.2019 v 17.30 hodin.

Závěrečná společná fotografie zleva – primátor Ing. Dan Jiránek, velvyslanec státu Izrael Daniel Meron s manželkou, Mgr. Kateřina Pešatová, Pavel Kuře, klavíristka Andrea Mottlová, režisérka sboru Zdena Fléglová, Ing. Zdeněk Štefek, děti z Dismanova dětského rozhlasového souboru a sedící Helga Hošková-Weissovu. Foto J. Skála

Co o nás napsala Středočeská vědecká kniohovna ve své závěrečné tiskové zprávě:

"Do Středočeské vědecké knihovny v Kladně zavítalo u příležitosti slavnostního zahájení výstav Motýla jsem tu neviděl: kresby dětí z terezínského ghetta a oceněných prací izraelských dětí z Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice mnoho vzácných hostů."

"Mezi významné hosty vernisáže patřil velvyslanec státu Izrael – Jeho Excelence pan Daniel Meron s manželkou, dále zástupci zřizovatele knihovny – předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Ing. Zdeněk Štefek, vedoucí odboru kultury a památkové péče Mgr. Kateřina Pešatová, člen Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch pan Pavel Kuře, primátor města Kladno Ing. Dan Jiránek, zástupci Památníku Lidice i dalších příspěvkových organizací v oblasti kultury Středočeského kraje, předsedkyně a členové České obce legionářské a mnozí další. Celkem 80 hostů."

"Hostem nejvzácnějším byla akademická malířka Helga Hošková-Weissová, jedna z mála těch, kteří přežili kruté věznění v terezínském ghettu i dalších koncentračních táborech Auschwitz, Freiburg a Mauthausen. Paní Helga byla zároveň hostem nadmíru důležitým – právě její kresby z ghetta se dochovaly a staly se součástí významné sbírky dětských kreseb z Terezína a zároveň prezentované výstavy, které zapůjčilo Židovské muzeum v Praze."

Brundibár v Kladně 6.3.2019

"Večerem provázela vedoucí Odboru vnějších vztahů a rozvoje knihovny paní Mgr. Ivona Kasalická, která po krátkém úvodu pozvala na pódium velvyslance státu Izrael J. E. Daniela Merona a zástupce zřizovatele knihovny p. Ing. Zdeňka Štefka a p. Mgr. Kateřinu Pešatovou, aby pronesli úvodní slovo. Na závěr I. Kasalická představila krátce obě slavnostně otevírané výstavy – výstavu kreseb dětí z terezínského ghetta, ale i výstavu prací izraelských dětí, které byly oceněné v MDVV Lidice. Tuto část zapůjčil SVK v Kladně Památník Lidice."

"Doprovodný program vernisáže se nesl v duchu provedení dětské opery Brundibár v režii Zdeny Fléglové a za klavírního doprovodu Andrey Mottlové. Operu i Dismanův rozhlasový dětský soubor uvedl PhDr. Václav Flégl. Poté se již publikum oddalo sledování dojemné alegorie boje dobra se zlem, v níž děti spolu se zvířátky přemohou nejenom zlého flašinetáře Brundibára, ale v jeho postavě také personifikovaného Hitlera. Je třeba dodat, že tuto již předválečnou operu autorů Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistera nastudovaly děti v terezínském ghettu a v letech 1943-44 ji celkem pětapadesátkrát reprízovaly. Bohužel většina dětí, které tehdy v opeře účinkovaly, či ji sledovaly, se konce války nedožila. Dojatí návštěvníci knihovny výkon dětí ocenili mohutným potleskem."

"A bylo by neodpustitelné nevyužít přítomnosti pamětnice paní Helgy Hoškové ke krátkému rozhovoru a besedě. Ta velice ochotně zodpovídala dotazy, které jí pokládala I. Kasalická i přítomní návštěvníci. Vyprávěla, že první obrázek, který v ghettu namalovala, zobrazoval dvě děti, jak staví sněhuláka. Když obrázek tajně poslala tatínkovi, odpověděl – „Maluj, co vidíš“. A tak začala Helga ve svých 12 letech zobrazovat krutý život v ghettu se vším, co k němu patřilo. Jejích skoro 100 kreseb i její deník se před jejím odchodem do Auschwitzu podařilo jejímu strýci Josefu Polákovi v Terezíně zazdít a po válce tak mohly vzácné dokumenty opět spatřit světlo světa. Na závěrečnou otázku, čeho si v životě nejvíce cení, odpověděla skromně: „Rodiny, domova a zdraví“. Nebylo co dodat. Dojetí a hluboké dojmy byly patrné u všech hostů."

autor: Hana Novenková
Spustit audio