Drtivá většina folkloru souvisí s křesťanstvím, dokládá to i nový slovník o Bulharsku

Slovník termínů slovesného folkloru – Bulharsko měl dva vedoucí autorského kolektivu. Za českou stranu jím byl Jaroslav Otčenášek, který říká, že do budoucna by měly vyjít slovníky také o folkloristice dalších slovanský zemích.

„Bulharsko je prvním počinem, rádi bychom v dohledu několika let navázali dílem českým, které v současnosti vytváří pod mým vedením kolektiv čtyř autorů. Dále bychom navázali asi dílem slovinským a výhledově také dílem polským. Rádi bychom pokračovali i dále, ale je to skutečně běh na velice dlouhou trať.“

Slovník je v češtině i bulharštině.

Logo|foto:Český rozhlas

„Hlavní myšlenkou, proč jsme zvolili bilingvní formu, bylo oslovit skutečně co nejširší množství kolegů, studentů a vůbec zájemců o slovesný folklor, hlavně tedy v tom slovanském areálu. Vycházeli jsme z myšlenky, že českou variantu může číst kolega ze Slovenska, z Polska, z Lužice a ze Slovinska, a variantu bulharskou vcelku bez větších problémů určitě můžou číst kolegové v Srbsku, Makedonii a i v Rusku.“

Některá slovníková hesla jsou velmi úzce spojena s náboženstvím.

„Náboženskou tematiku asi nejvíce řeší heslo, které se jmenuje legenda. Je to heslo, které postihuje folklorně poměrně nejednoznačný termín, neboť legenda se intenzivně prostupuje s legendárními pohádkami, legendárními pověstmi, kde mi často nejsme úplně schopni říct, zda ten text je spíše legendární pověst, nebo bychom ho mohli označit přímo jako legendu. Jelikož drtivá většina folkloru souvisí s křesťanstvím a je zcela lhostejné, zda je to pravoslaví nebo katolická varianta, tak se stejně jako v českém folkloru i v bulharském setkáme s vystupováním svatých, často chodí po zemí sám Ježíš Kristus, někdy doprovázen svatým Petrem nebo sám, zkouší obecný lid, odměňuje, trestá apod. Řada těch legend, které vnímáme jako křesťanské, ovšem mají už antické kořeny.“

Ve slovníku najdeme také údaje o různých světcích, například o nebeském ochránci bulharského národa. Bulharská vedoucí autorského kolektivu, docentka Vichra Baeva, o něm říká:

Představení "Slovníku termínů slovesného folkloru. Bulharsko" v Bulharském kulturním institutu v Praze. Zleva: Jaroslav Otčenášek, Vladimir Penčev Vichra Baeva a Dobromir Grigorov|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

„Svatý Ivan Rilský byl asketik a poustevník, který žil v pohoří Rila a založil tam známý Rilský klášter. To je dodnes největší a nejuznávanější klášter v Bulharsku. A jelikož svatý Ivan Rilský žil na bulharském území, tak zde dosud koluje hodně folklorních legend, v nichž je jeho postava významná. A v té stati o něm se o tom píše. V této souvislosti mohu uvést jeden příklad – existuje pověst, že svatý Ivan Rilský pomáhá těm, kdo mají nemocné oči. A tak se jeho svátek se jmenuje Očov den, čili Oční den. Existují dvě různá rčení o svatém Ivanovi, která se nakonec spojují v jedno, protože zní velmi podobně. Jde o to, že v té místní tradici se Ivan Rilský nazývá také Svatý Otec. A podle toho se svátek nazývá Otčov den, Otcův den.“

Autorem předmluvy ke slovníku je docent Vladimir Penčev.

„Možná pro Vás bude zajímavé to, že bulharská tradice se na rozdíl od středoevropské zachovala dodnes a valná část z těchto pověr je dodnes živá.“

Slovník termínů slovesného folkloru – Bulharsko má 380 stran a je doplněn černobílými i barevnými ilustracemi.