Druhé pátrání po Sámově hradu Wogastisburgu a dosud nevyřešená záhada vzniku Měsíce

27. září 2020

Poslechněte si:

01:06 - Objevy a události
04:11 - Hledání Wogastisburgu, 2. část
19:12 - Procházka říjnovou oblohou
22:56 - Soutěž o Knihu měsíce
25:36 - Kde se vzal náš Měsíc? (repríza)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte příběh surfovacího prkna, které odnesly mořské proudy přes celý Pacifik, z Havaje až k Filipínám, dozvíte se, že někteří vysokohorští kolibříci upadají po západu slunce do stavu strnulosti, který jim umožňuje přežít noční chlad a zmíníme se o smutném osudu panamské zlaté žáby, v přírodě zřejmě již vyhubené smrtící chorobou; prozradíme vám také, jak podle archeologických nálezů vypadal starověký fénický lis na víno a nakonec dojde na planetu Venuši a oživené plány kosmických agentur, které se jí chystají zkoumat.

Hledání Sámova Wogastisburgu, 2. část

Logo

Kde se nacházel pověstný „hrad“ Wogastisburg, možná spíš slovanské hradiště, u něhož bojovníci prvního sjednotitele Slovanů, původem franského kupce Sáma, vybojovali slavné vítězství nad vojsky krále Dagoberta I.? Došlo k této bitvě s Franky roku 631 nebo snad 632 pod vrchem Úhošť u Kadaně, jak se v 19. století domníval známý historik August Sedláček, nebo – podle modernější hypotézy – pod vrchem Rubín u Podbořan? Jak jsme si řekli před týdnem, názorů se v různých dobách objevilo mnohem víc. V 18. a v první polovině 19. století se Wogastisburg hledal ve Štýrsku, na Ohři, anebo v Horní Lužici. František Palacký hájil teorii o Wogastisburgu v Domažlicích. Wogastisburg se prostě kladl a dodnes klade ledaskam.

Vyskytla se dokonce i teorie tvrdící, že Wogastisburg jako opevněné hradiště nikdy neexistoval. Nebo, lépe řečeno – co když šlo jen o dočasně opevněné místo, o cosi jako přenosnou předsunutou pevnost? V Planetáriu nám o tom před čtvrtstoletím vyprávěl nedávno zesnulý historik a archeolog Josef Bubeník, dlouholetý pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Tentokrát vám nabízíme druhou část jeho archivního povídání, které je dodnes aktuální, protože Wogastisburg se ani za dalších pětadvacet let nenašel. A bůhví, jestli se někdy najde.

Kde se vzal náš Měsíc?

Měsíční úplněk

Náš nejbližší souputník Měsíc odjakživa přitahoval pozornost i zvídavé pohledy. Vždyť na něm žili bohové, bytosti z bájí, anebo Selenité z fantastických příběhů. Právě na Měsíc jsme zaměřili své první dalekohledy, byl také prvním cílem družic, které opustily sféru zemské přitažlivosti. Stal se i prvním mimozemským tělesem, které jsme navštívili a otiskli své stopy do jeho povrchu. O Měsíci dnes víme mnohonásobně víc, než před půl stoletím, kdy astronauté z jeho povrchu přivezli první vzorky hornin. Stále však s jistotou nevíme, kde jsme k němu přišli. Jak Měsíc vznikl a z čeho se zformoval? A jak došlo k tomu, že se stal našim věrným společníkem? Odborníci v tom pořád nemají úplně jasno – i když jim, jak uslyšíte, už nějakou dobu víceméně „přihořívá“.

První vlna zájmu o Měsíc opadla v polovině 70. let minulého století. Poté, co byl ukončen americký pilotovaný program Apollo a zároveň skončil i sovětský program nepilotovaných lunárních misí Luna. Dobrých dvacet let se kolem Měsíce nic nedělo. Pak ale přišlo oživení, které zatím neustává. Jak a proč se tak stalo, vysvětluje astronom Pavel Gabzdyl, jak o sobě říká „milovník Měsíce“ z brněnské Hvězdárny a planetária... Poví vám, co přinesly expertizy měsíčních hornin a představí nejvýznamnější hypotézy o vzniku Měsíce, včetně plánů na jeho budoucí průzkum.

Spustit audio

Související