Vsadili byste si na Stalina? Interaktivní mapa: Sledujte dostihy armád SSSR a USA při osvobozování Prahy

Sověti původně plánovali zahájení tzv. Pražské operace na 7. května. Dosažení a obsazení našeho hlavního města předpokládali až 13. května 1945. Toto datum je důležité připomenout vždy, když někdo bagatelizuje odvahu pražských povstalců a mluví o „alibistické akci na poslední chvíli“.

O den dříve

V neděli 6. května 1945 ukrajinské vojsko maršála Koněva asi 200 km vzdušnou čarou od Prahy zahajuje masivní operaci k jejímu obsazení. V té době jsou Američani už šest hodin v Plzni|foto:Fotobanka Pixabay

V neděli 6. května 1945 ukrajinské vojsko maršála Koněva asi 200 km vzdušnou čarou od Prahy zahajuje masivní operaci k jejímu obsazení. V té době jsou Američani už šest hodin v Plzni. Od Prahy je v případě sovětského souhlasu dělí jen několika málo hodin.

Směrnice maršála Koněva zní jasně: „Nepočítejte s únavou vojsk a jinými překážkami. Rozvíjejte útok tempem 30 i 40 km za den a noc. Tanky musí dosáhnout tempa 50 kilometrů. Útočte i v noci... Za několik dnů bude konec války a vojska si pak odpočinou. Vynaložte nejvyšší úsilí!“

Pro sledování dalšího postupu den po dni klikněte na body na interaktivní mapě!

Dvojí kapitulace

Němci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci v Remeši v pondělí 7. května 1945. Sověti si ale kvůli prestiži vynutili opakování tohoto aktu další den v Berlíně.

Ale pravda. I na sovětské straně musíte rozlišovat dva rozdílné postoje. Na jedné straně cynický postoj sovětských velitelů k životům vlastních vojáků. A na druhé straně upřímnou snahu řadových důstojníků a vojáků pomoct Čechům proti nenáviděným nacistům.

Zuřivý reportér Polevoj

Politikaření v případě Prahy se ale krásně projevilo i na otázce, kdo ze sovětských novinářů bude jako první referovat o vstupu sovětských jednotek do Prahy. Sovětští váleční korespondenti byli totiž mobilizovanými vojáky. Podléhali přímo politickým oddělením Rudé armády s mnohem větší cenzurou.

A tak o dobytí Prahy nesměl referovat „obyčejný“ novinář, který se na místo činu trmácel na tanku v první linii, ale přímo redaktor hlavního stranického tiskového orgánu, spisovatel (a tehdy podplukovník) Boris Nikolajevič Polevoj.

Marie Majerová v kroji

Polevoj dostal na splnění úkolu „správné reportáže“ k dispozici i kurýrní letoun. Ve středu 9. května bez problémů přeletěl nad Krušnými horami a před Prahou předstihl i sovětské tankové kolony.

Po letech na tento den Boris Polevoj vzpomínal způsobem, který u některých detailů způsobuje oprávněnou nedůvěru: Sotva se vysoukal z letadla, už v jedné z prvních pražských ulic potkal v národním kroji komunistickou spisovatelku Marii Majerovou atd.