Karel Hvížďala: Ministři financí se sejdou koncem října

21. září 2010

Po krizi a zoufalé hospodářské situaci Řecka, kterému hrozila insolvence, pesimisté předpovídali konec eura, tedy společné evropské měny. Opak se stal pravdou: strach z opakování krize přivedl evropské politiky k tomu, že jsou i bez evropské ústavy ochotní bez protestů odevzdat větší moc do Bruselu. Jak známo dokonce národní rozpočty na příští léta už bude schvalovat bruselská administrativa.

Vznikne tím něco, co by se mohlo bez přehánění nazvat: hospodářská evropská vláda. Jak to bude přesně vypadat se mají ministři financí dohodnout koncem října.

Měnová unie nemůže dlouho fungovat, když její každý člen si může dělat co chce. To sice věděla většina ekonomů odjaktěživa, ale politicky taková idea byla neprosaditelná. Některé členské státy nebyly ochotné delegovat větší pravomoci do Bruselu, to se ale na společném setkání ministrů financí na počátku září změnilo. Toto jednomyslná změna povede k tomu, že bude zřízena Evropská banka a Dohled nad burzami, což povede ke společné finanční politice, která by měla v budoucnu zabránit všem podobným krizím. Již existuje desetistránkový dokument, který navrhuje jasné procedury, přesné předpisy a přiměřené tresty za porušení dohodnutých pravidel.

Spektrum opatření je velmi široké: od zostření paktu stability až po kontrolu a zdanění bankovního sektoru a již zmíněnou kontrolu státních rozpočtů. Normálně by proti takovým opatřením členské státy protestovaly: po zkušenosti z minulých měsíců naopak tato opatření prakticky všichni politici vstřícně přijali. Kdo by se proti takovým opatřením postavil, dostal by se zcela do izolace, píší pozorovatelé.

Luxemburský premiér Jean Claude Juncker dokonce řekl, že Unie se za posledních pár měsíců dostala dál než za předešlých deset let. Nová chuť řešit věci společně má jediný důvod: strach. "Podívali jsme se na dno, a to nás změnilo. Na dny mezi 7. a 9.květnem, kdy Řecko byla na pokraji bankrotu, nikdy nezapomenu," řekl rakouský vicekancléř Pröhl a dodal: "Právě tyto dny, kdy jsme museli najít stovky miliard euro, abychom zachránili euro, změnily celou Evropu." Skeptici dodávají, že snad nebudeme muset čekat na evropské 11.září, aby jsme stejně postupovali i v bezpečnostních a obranných záležitostech.

Bohužel ale ani přes všechna chystaná opatření není krizová situace zcela zažehnaná, říkají ekonomové a dokládají to na vysokých úrocích státních půjček pro Portugalsko a Irsko, což signalizuje velkou nejistotu na finančních trzích. Ta nejistota má ale dle analytiků zřejmý důvod: Evropa má dnes gigantické dluhy: například Irsko má státní deficit mínus 12 procent, Španělsko mínus deset procent, Portugalsko mínus 9 a půl procenta a přitom se státy dohodly, že deficit nebude větší než mínus tři procenta. Za této situace nikdo neví, jestli tyto dluhy budeme schopní splácet.

Aby se ale situace nemohla již nikdy tak dramaticky zhoršit, chtějí evropští politici vypracovat záchranný systém, který by v okamžiku hrozící krize mohl být během několika hodin aktivován. Kromě toho budou zavedeny dokonalejší kontrolní systémy, sankce a bude se v rámci měnové unie dbát na to, aby se co nejrychleji vyrovnaly konkurenční schopnosti jednotlivých států. Státní rozpočty se budou do Bruselu na následující rok předkládat vždy zjara předchozího roku spolu s výhledovým plánem na dalších pět let. Nové kontrolní orgány, na kterých se ministři financí domluvili, budou mít nadnárodní pravomoci a v případě nouze mohou zřídit krizový manažment. Stav nouze ale budou moci vyhlásit jen všichni ministři financí Evropské unie. Celému tomuto období od května do října, kdy mají být všechny změny o přesunu moci do Bruselu schváleny, se mezi byrokraty přezdívá "evropský semestr."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio