Rudolf Kučera: Finanční dohled Evropské unie

4. září 2010

Finanční a hospodářská krize pomalu odeznívá, i když se může ještě dlouho v různých podobách projevovat. Nastal čas vážně přemýšlet o jejích příčinách. Demagogové nejrůznějšího zabarvení tvrdí, že to zavinily vlády svými nepřiměřenými zásahy do ekonomiky. Proti tomu šéf americké národní banky Ben Bernanke uvedl, že příčinou světové finanční krize byla nedostatečná regulace finančních trhů.

Ty jsou sice nezbytným předpokladem fungování moderní ekonomiky, ale současně je zjevné, že bez jisté přiměřené regulace či spíše přiměřeného dohledu přestanou sloužit tomu, čemu by hlavně sloužit měly. Vytvoří si svět sám pro sebe, kde jde hlavně o rychlý zisk určitých skupin lidí bez ohledu na stav společnosti a její potřeby. Velkým heslem devadesátých let u nás byla například deregulace a privatizace. Tehdy to bylo nutné vzhledem k nutnosti vymanění se ze státem kontrolovaných finančních toků a otevření se světové tržní ekonomice. Vznikly také desítky nových bank, jenže za nedostatečného dohledu České národní banky se staly mnohé z nich popelnicemi na peníze občanů. Od té doby přetrvává jistá obava ukládat si peníze do peněžních ústavů, která byla postupně utlumena až příchodem velkých evropských finančních institucí. A jak ukázala nedávná krize, u nás se tyto instituce nepouštěly do módních a rizikových finančních spekulací na světových trzích.

Mnohé z nich přitom utrpěly velké ztráty, ale díky svému zázemí u nás je mohly z jisté části vyrovnat. Přitom stačilo se držet určitých tradičních pravidel. Jedna z velkých evropských bank, španělská banka Santander přežila ve zdraví všechny otřesy na finančních trzích díky tomu, jak uvedl její šéf, že se držela například zásady nepůjčovat tomu, koho neznáme a nevěřit slibům o rychlém a mimořádném zisku. O jaký druh spekulací šlo, kde vznikala největší rizika?

Podívejme se na jeden příklad. Většina obchodů na burzách jsou jen čisté spekulace. Akcie nějaké firmy se kupují, jejich kurz stoupá a vzápětí se prodávají za ještě větší cenu. Pak může rychle dojít k obratu a jejich prodejem se vyvolá pokles ceny. To všechno může být jen složitá hra ze dne na den s různými výsledky. Vše se odehrává velmi rychle pomocí elektronických sítí a má to víc společného s psychologicky napínavou computerovou hrou než nějakou reálnou ekonomikou. Některé krátkodobé finanční operace ze dne na den se nazývají „prázdné nákupy“ a ti, kdo je ovládají, docilují často zisků. Známý americký finančník Waren Buffet nazval tyto a další finanční spekulativní operace, které tvoří zisk z ničeho, pouze z rychlých spekulací, zbraněmi hromadného ničení, které by měly být zakázány. Nemají totiž s hlediska reálné ekonomiky žádný užitek. Mnozí akcionáři si pak najímají jen takové manažery, kteří jsou schopni docilovat takovýchto rychlých, krátkodobých zisků a osudy vlastního podniku je nezajímají. Zdravé firmy tak mohou být zničeny a nemocné záměrně nadhodnoceny.

Druhým faktorem krize byly nízké úroky, které zlevnily peníze a vytvořily dojem, že lze na nich postavit hospodářský růst a prosperitu vůbec. Půjčovat si se najednou stalo něčím běžným, nerizikovým, jak na straně států, tak jednotlivců. Celá historie evropských ekonomik přitom učí, že rostoucí státní výdaje, které mají podpořit hospodářský růst, končí většinou v celospolečenské krizi. Stát by si měl naopak uvědomit, jaké jsou jeho pravé úkoly. Měl by totiž vykonávat pouze dohled nad finančními trhy, pokud se ukáže, že jim hrozí chaos a kolabují. K tomu nyní došlo v Evropské unii. Zástupci Evropského parlamentu a členských států Evropské unie se nyní po dlouhém dohadování shodli, že finanční dohled není nadále možné ponechat pouze jednotlivým členským státům. Že je nutné, aby měl evropský rozměr. Příští rok budou vytvořeny tři nové unijní úřady, pro dohled nad bankami, pojišťovnami a trhy s cennými papíry. Dále bude zřízena při Evropské centrální bance ve Frankfurtu Rada pro rizikové situace, která bude neustále pozorovat celý evropský finanční systém, v případě vzniku rizikové situace pak spustí výstražný signál a vydá doporučení.

Už slyším jak se ideologičtí euroskeptici ozývají a tvrdí, že tím se Evropská unie stane ještě více centrálně fungujícím dozorovým orgánem, omezujícím práva národních států a jejich institucí. Problém je ale jen v úhlu pohledu a ve způsobu myšlení. Především je třeba uvést, že nové unijní orgány v žádném případě nenahrazují dozorové úřady národních států. V případě Německa je to například, stejně jako u nás, Národní banka, a pak Spolkový úřad pro finanční služby.Hlavní odpovědnost zůstane na nich.

V Unii navíc existují závazná pravidla pro dohled nad finančními trhy a vlastním úkolem unijních orgánů je dbát, aby byla dodržována ve všech členských státech. Jeden z hlavních problémů Řecka bylo, že tam finanční trh nikdo pořádně nehlídal, byl ponechán volným silám trhu, které nemilosrdně využijí každé slabiny. Navíc byl trh příliš propleten s politickou sférou. Nyní je situace jiná. Unijní dohled na evropskými finančními trhy není žádným diktátem a případná rozhodnutí těchto tří institucí mohou být odmítnuta národními státy. Například v případě, kdyby se nějak silněji dotkla státní kasy. Na druhou stranu prosadil Evropský parlament, že úřady Evropské komise mohou, pokud budou dozorovými úřady varovány, zakázat určité vysoce riskantní finanční operace. Když mluvím o novém způsobu myšlení nemám na mysli
nějaké potlačování finančních trhů, ale orientaci na stanovení nových rámcových pravidel pro jejich bezrizikové fungování. Společnosti a jejich ekonomiky nutně potřebují zdravé fungování těchto trhů, které bude sloužit rozvoji a nebude kolabovat jako v nedávné době. Způsobů, jak k tomu dojít, je celá řada, Unie nyní zvolila tento postup, Američané díky prezidentovi Obamovi zvolili cestu zákona o regulaci finančních trhů. Evropané se zatím na podobném zákonu nemohou shodnout, ale teprve čas ukáže, která z obou cest bude účinnější.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Rudolf Kučera
Spustit audio