Richard Seemann: Bundestag zahájil projednávání úsporného rozpočtu

Pro Německo začínají hubená léta. Podle zákona může od roku 2016 vydávat na rozpočet jen tolik prostředků, kolik jich vybere. Zatím co nyní po desetiletí hospodaří s deficitem, nebude to od tohoto roku možné. Ještě v tomto roce nové dluhy činí 65 miliard euro, pak v příštím jich bude stále ještě 57 miliard. Nepůjde již vydávat peníze, které neexistují, což je zásadní obrat proti dosavadní praxi. Jde však o problém, ve kterém Německo není osamoceno. Ostatní země Evropské unie, především eurozóny, musí rovněž spořit a Německo musí mít velký zájem, aby se to povedlo. V současné době hora dluhů eurozemí v tomto roce činí 85 procent jejich domácího produktu, tedy sumu všeho vyráběného zboží a služeb. Děje se tak v době hospodářského poklesu a malých ekonomických přírůstků.

To, co se stalo Řecku, by bylo pouze vánkem, kdyby došlo k státnímu bankrotu v Německu, Francii, Belgii nebo Rakousku. Německo tak může požadovat od Evropy úspornou politiku, ovšem za předpokladu, že dá vlastní rozpočet do pořádku. Otázkou zůstává, jak to však přijme obyvatelstvo. Ve Francii již jen změny v důchodové politice přivedly velkou část občanů na barikády. Ve Velké Británii odbory mobilizují své členy proti úsporným opatřením vlády. Rovněž němečtí odboráři připravují vládě „horký podzim“. Odmítají úsporný balíček ve výši 82 miliard euro a obviňují černo-žlutou vládu křesťanských unionistických stran a liberálů, že vytváří společenskou nerovnováhu v zemi ve prospěch bohatých na úkor nejchudších vrstev. Ty budou postiženy zrušením dotací na palivo domácností a řady sociálních podpor rodinám a důchodcům. Touto situací byla poznamenána čtyřdenní generální debata, kdy sociální demokraté, Zelení i strana Levice ostře kritizovaly připravovaný úsporný vládní balíček. V závěrečném projevu spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble hájil navrhovaný rozpočet. Prohlásil, že vláda nemůže odstoupit od svého rozhodnutí zasáhnout do sociální oblasti a pokud ji chce udržet, musí tomu odpovídat i výkony ekonomiky. Proto přes nečekané dobré ekonomické prognózy nechce Schäuble odstoupit od úsporného kurzu vlády.

Oznámil, že ta je rozhodnuta snížit zadlužení z 86 miliard na 57 a půl miliardy eur. Na výdaje Německa v roce 2011 navrhuje částku něco přes 307 miliard, což je o další čtyři procenta méně než letos. Podle ministra financí je však rozpočet vyvážený a investice do školství a výzkum nebudou nejen kráceny, ale zvýšeny. Kritika opozice zejména v poslední den jednání směřovala proti drastickému padesátiprocentnímu krácení prostředků na údržbu a budování městské infrastruktury. Emotivním vyvrcholením pak byl spor o výstavbu nového nádraží ve Stuttgartu, proti kterému demonstruje desetitisíce občanů města. Zelení žádají zrušení toho sporného projektu, čímž by se ušetřilo 10 miliard euro. Pět poslanců frakce Levice protestovalo takovým způsobem, že je prezident spolkového sněmu nechal vyvést ze sálu. Spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer vyzval odpůrce výstavby nádraží, aby zastavili své protestní akce v době, kdy stará budova se již demoluje.

Proti zřejmě úspornému opatření v oblasti energetiky, kdy zrušení jaderných elektráren bylo odsunuto o dalších 14 let, se v sobotu konala desetitisícová demonstrace odpůrců odkladu ve středu Berlína. Předsedové sociální demokracie a Zelených Sigmar Gabriel a Claudia Rothová oznámili, že vznesou u ústavního soudu žalobu, protože vláda toto rozhodnutí učinila bez schválení parlamentu, což je v rozporu se základním zákonem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.