Evropská unie

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Referendum v Norsku

Klára Stejskalová (kls)  05.06.2003 10:50
Norská vlajka - Autor: CIA
Norská vlajka
Autor:    CIA  

Jedinou zemí, která se opakovaně otočila k Evropské unii zády, je Norsko. Poslední ne řeklo v referendu v roce 1994. Proč Norové netouží být součástí jednotné Evropy? Jakou roli v tom hrála předvolební kampaň? Změnil se od té doby názor Norů na Unii? 

Christopherson: Kampaň, která předcházela referendu v roce 1994 byla velmi intenzivní, napínavá, plná konfliktů a silných emocí. Přesto ale situace nebyla tak vyhrocená, jako při tom prvním referendu v roce 1972, kdy tato otázka rozdělila celý národ.

Vzpomíná na poslední plebiscit o norském členství v EU šéf politické rubriky v listě Tensberg Dla Dag Christopherson. V kampani se angažovalo mnoho společenských skupin, rozdělení bylo velmi vyrovnané. Do poslední chvíle se nevědělo, jak referendum dopadne. Christopherson: Vstup do unie obhajovala především elita národa, špičky v politice, průmyslu a společenském životě. Zastánce vedla populární premiérka Brundlandtová. Odpůrci měli mnohem lidovější přístup ve své argumentaci. Komunikovali jednoduše a přímo. V jejich čele také stála výrazná osobnost Anělje Anstajn.

Pozorovatelé se tehdy domnívali, že na Nory zapůsobí švédský a finský příklad, kde se pro unii vyslovili už dříve. Takzvaná severská solidarita je ve Skandinávii dost silná, proto se soudilo, že Norové i přes své značné výhrady k unii nebudou chtít po 1. lednu 1995 zůstat mimo. Odpůrcům se podařilo nakonec národ přesvědčit, aby těsnou většinou vstup odmítli. Proti členství se vyslovilo 52 procent zúčastněných voličů, o procento méně než v roce 1972. Proč právě Norové zůstávají mimo? Jednou z odpovědí je skutečnost, že Norsko je mladý národ. Nezávislost na Švédsku získalo až v roce 1905. Dodnes prožívá velmi silné pocity národní identity, což se projevuje vždy 17. května v den výročí přijetí norské ústavy. Podle publicisty Daga Christopersona se navíc v Norsku poněkud paradoxně slovo unie ztotožňuje s chudobou.

Christopherson: Norsko je jednou z nejbohatších zemí na světě, především díky svému nerostnému bohatství a Norové se prostě o ně nechtějí dělit s ostatními evropskými státy. Bojí se, že by vstupem do unie přišli o kontrolu nad svými přírodními zdroji. Jedná se především o ryby. Nechceme, aby evropští rybáři lovili v norských vodách. Norové si také chtějí udržet kontrolu nad ložisky ropy v Severním moři a bohatými zdroji vodní elektřiny. Mnozí se rovněž obávají, že by Norsko vstupem do EU ztratilo svoji dotační politiku pro kraje a zemědělství. Norsko tak společně s Lichtenštejnskem, Švýcarskem a Islandem zůstávají jako jediné západoevropské státy stát vně silného evropského bloku. Vášnivé diskuse o možnost přistoupení k unii pokračují však i nadále. Jsou norské zájmy lépe hájeny, když zůstává mimo unii, nebo když by do unie vstoupilo? V poslední době se zdá, že jazýček vah se začíná přiklánět na stranu Bruselu. Proč, to nám řekne naše spolupracovnice v Norsku Emíra Holmeyová.

Holmeyová: Pokud by se teď konalo referendum, tak 64 procent lidí hlasuje pro vstup. Průzkumy veřejného mínění od loňského podzimu zaznamenávají změnu atmosféry a postoje Norů k členství v EU. Důvodů je pravděpodobně více. Mnozí komentátoři zmiňují hlavně rozšíření unie, ekonomické těžkosti, vysoké ceny v porovnání s unií a to, že Norsko stejně přijímá všechny evropské direktivy na základě obchodní smlouvy s EU.

Otázka členství v EU se s největší pravděpodobností znovu otevře před příštími parlamentními volbami v roce 2005. Řeknou tentokrát Norové ano? Co o tom soudí Emíra Holmeyová?

Holmeyová: Výsledek případného referenda je velmi nejistý. Přestože veřejné průzkumy ukazují jasnou převahu příznivců unie, může se stejně jako před tím, mnohé změnit během kampaně.

V Oslu navíc panuje názor, že Norsko nebude v příštích 10 letech k Evropské unii patřit, protože žádná vláda na sebe nikdy nevezme riziko nového ne. Podle profesora Bjoerkelunda, specialisty na evropské záležitosti na univerzitě v Oslu, by jen krizová situace mohla přimět Nory, kteří uvažují spíše s peněženkou v ruce než srdcem, aby změnili zásadně názor. Kdyby začaly klesat ceny ropy, kdyby dospěli k závěru, že časy už nejsou tak dobré, pak by se zřejmě většina lidí obrátila směrem k Evropě.


Seriál týdne
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: po-pá 10.50, 17.20 (r), 2.45 (r) - do prosince 2007

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Evropská unie
v rubrice: Referenda o EU

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas