Fernão de Magalhães, cesta kolem světa a bojovný náčelník Lapu-Lapu

4. duben 2021

Výprava portugalského mořeplavce ve španělských službách Fernãa de Magalhães jako první obeplula svět. On sám se však domů živý nevrátil. Jeho osudem se staly Filipíny.

V úterý 27. dubna uplyne 500 let ode dne, kdy na filipínském ostrově Mactan zemřel mořeplavec Fernão de Magalhães, zvaný také Magellanes nebo Megelán.

Narodil se v Portugalsku, v rodině nemajetného šlechtice. V deseti letech osiřel a dostal se na portugalský královský dvůr jako páže. Malý Fernão byl velmi bystrý: bavil ho zeměpis a také astronomie. Ideální průprava pro mořeplavce! Tím se stal už ve dvaceti letech. Jako mladý se na lodích portugalského krále plavil do Indie a do Maroka. Zde se ovšem zapletl do ilegálního obchodu a byl propuštěn z králových služeb. To Magalhãese rozzlobilo natolik, že z rodné země odešel a nabídl své zkušenosti a schopnosti španělskému králi – tedy konkurentovi Portugalců ve věci zámořských objevů.

Výprava k Ostrovům koření

Logo

Španělský Karel V. měl eminentní zájem na rozšiřování svých zámořských území, a tak Magalhãese využil. Na konci léta roku 1519 vyplulo od španělských břehů pět lodí, jejichž úkolem bylo dosáhnout Ostrovů koření, tedy dnešních Moluk, souostroví v Indonésii. Velel jim mořeplavec Fernão de Magalhães. Jeho úkolem bylo dovézt vzácné koření a také objevit západní cestu ke zmíněným ostrovů kolem jižního cípu amerického kontinentu – a tím pádem obeplout zeměkouli.

Mezi 270 námořníky různých národností byl i Ital Antonio Pigafetta, který během cesty pořizoval zápisky, z nichž později sepsal zprávu, díky níž máme o Magalhãesově expedici podrobné informace.

Až příliš širý Tichý oceán

Smrt mořeplavce Fernãa de Magalhães na filipínském ostrově Mactan, 27. dubna 1521

Cesta to byla velice náročná, plná vzpour a lidských i materiálních ztrát. Už v prvním roce přišel Magalhães o dvě lodi. První ztroskotala při velmi dlouhém hledání průplavu do Tichého oceánu, druhé lodi se zmocnili vzbouřenci a vrátili se s ní do Španělska. Zbylým třem lodím se 1. listopadu 1520, na svátek Všech svatých, podařilo projet průplavem do Tichého oceánu. Pojmenovali ho proto Všech svatých, později dostal tento průplav jméno Magalhãesův.

Když se výprava dostala do vod Tichého oceánu, mysleli všichni, že Ostrovy koření jsou nadosah. Ale kdepak. Velmi dlouho nebylo na dosah vůbec nic, a navíc na lodích došlo jídlo. Posádka jedla krysy i piliny a věci z kůže. Přesto mnozí zemřeli hladem nebo na kurděje. V březnu 1521 na pokraji sil dorazili námořníci na Mariany, kde konečně doplnili jídlo a pití. Pak pokračovali k dnešnímu Filipínskému souostroví. To začal Magalhães a jeho muži obsazovat jménem španělského krále a nutit místní obyvatele k přijetí křesťanství.

Bojovní náčelníci a mořeplavcova smrt

Pomník náčelníka Lapu-Lapu na filipínském ostrově Mactan. V roce 1521 se se svými bojovníky utkal s vojáky mořeplavce Magalhãese, který během šarvátky utrpěl smrtelné zranění

Většina se podrobila, až na statečného náčelníka Lapu-Lapu z ostrova Mactan. Ten se svými válečníky Evropanům vzdoroval a porazil je. Padlo 15 Magalhãesových mužů. Sám Fernão zemřel o něco později na následky těžkých zranění, která mu způsobili rozzuření domorodci. Lapu-Lapu je na Filipínách dodnes vnímán jako hrdina a v Manile má dokonce sochu. Příklad si s z něj tehdy vzali i ostatní filipínští náčelníci a v následujících desetiletích se velmi tvrdě bránili kolonizaci.

Vedení Magalhãesovy výpravy převzal kormidelník Juan Sebastián Elcano. Ani on nezůstal ušetřen útrap. O jednu z lodí ho dokonce připravili Portugalci, další nechal spálit, protože měl málo posádky. Do Španělska dorazil v září 1522 už jen s jedinou lodí, 18 námořníky – a takovým množstvím hřebíčku, že zaplatilo všechny náklady.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.