Holešov připomene vypálenou Novou synagogu
Krásné a vznešené synagogy zdobily nejedno české a moravské město. Bohužel byla velká část z nich za války vypálena a vydrancována. Staré fotografie i vzpomínky pamětníků už vybledly a ani rodáci už často ani netuší, kde v jejich městě synagoga stála. Jako třeba v moravském Holešově. Místní radnice se to rozhodla změnit a místo vypálené tzv. Nové synagogy oživit.
Autobusová zastávka a menší parkoviště před místní charitou – to jsou dnes hlavní orientační bodynáměstí Svobody. Nachází se jen pár metrů od středu Holešova, kroky místních tam ale míří jen málokdy a turistů už vůbec. Přitom před více než 75 lety místu výrazně dominovala krásná tzv. Nová synagoga, jak popisuje holešovský historik Karel Bartošek:
„To byla taková reprezentativní budova postavená v roce 1893 jedním z nejvýznamnějších židovských architektů Jakobem Gartnerem. Byla asi nejkrásnější budovou ve městě, bohužel Holešov se z ní dlouho netěšil. V roce 1941 ji nechali nacisté za pomoci českých přisluhovačů zapálit. Napoprvé hasiči požár uhasili, ale podruhé dostali příkaz, že to hasit nemají. Spáleniště se nechalo rok rozebírat, suť se rozprodávala.“
Protižidovskému šílenství unikly jen nenápadné středověké synagogy, případně ty, které stály v ulici, kde by požár ohrozil další domy. Samostatně stojící honosné synagogy, jako byla ta holešovská, měly smůlu, jak přibližuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Machala:
„Tyto nové synagogy velice často iritovaly antisemity a později německé nacisty, které slovy jednoho z nich „představovaly symbol rasového nepřítele německého národa.“
V Německu a českém pohraničí vrcholilo vypalování synagog během tzv. Křišťálové noci v listopadu 1938. Jak ale dodává Jan Machala, žhářské běsnění pokračovalo i potom:
„Zejména v těch obdobích, kdy Německá říše zahajovala nějaké tažení, tak se synagogy stávaly terčem žhářských útoků. Jedna z takových vln byla po napadení Sovětského svazu v létě 1941. Tehdy byly vypáleny synagogy v Uherské Hradišti, v Uherském Brodu, ve Strážnici a tady v Holešově.“
Letos v létě – 75 let po vypálení Nové synagogy – zahájili archeologové na popud holešovské radnice průzkum, který objasní přesnou polohu budovy. Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče v Brně k tomu říká:
„Ten model bude vymezen formou negativu zdiva, jak to známe třeba z velkomoravských hradisek z Mikulčic, kde máte ten základ vymezený vrstvičkou písku a lehce zvednutý nad terén, aby to v tom vyniklo. Navíc se budeme snažit vyvinout co největší ochranu toho místa, aby náhodou někoho nenapadlo rozšířit parkoviště, aby ten terén tady zůstal zachován.“
Památník bývalé Nové synagogy by se tak mohl stát kulturní památkou. Vedle středověké Šachovy synagogy a židovského hřbitova se navíc stane další významnou připomínkou dříve velmi silné židovské komunity Holešova.
Je Brexit dobrý pro Židy? A co si psali rabíni ve středověku? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
