Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Sloup

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Sloup - Autor: kolektiv autorů
Sloup
Autor:    kolektiv autorů  

Torzo skalního hradu, umístěné na pískovcové, 33 m vysoké skále, ve stejnojmenné obci. Hrad byl založen Ronovci pravděpodobně na počátku 14. století. Roku 1330 se stal majitelem Sloupu Hynek Berka z Dubé. 

V dobách husitských válek přešel hrad do vlastnictví Pancíře ze Smojna, stoupence Zikmunda, který podnikal časté loupežné výpravy, a proto byl hrad roku 1445 po tříměsíčním obléhání dobyt a vypálen. Sloup byl brzy nato obnoven a roku 1471 se dostal opět do vlastnictví Berků z Dubé.

Sídlo nebylo příliš pohodlné, a proto se na počátku 16. století majitelé přestěhovali do dnes již neexistujícího zámečku pod hradem. Roku 1639 byl hrad zpustošen Švédy. Koncem 17. století byl Sloup darován poustevníkům, kteří jeho podobu značně změnili.

Sloup 

Na osamělé skále v údolí Dobranovského potoka ční již po dlouhá staletí hrad Sloup, opředený pověstmi o poustevnících, kteří zde přebývali po roce 1680.

Přešlo horké léto a nastal podzim, plný barevného listí, pomalu se snášejícího k zemi. Tenkrát, počátkem věku osmnáctého, navštívila poustevnu na hradě paní hraběnka.

Byla to žena nesmírné krásy a velice moudrá, přesto ji již po několik měsíců sužoval podivný neklid v duši. Chtěla tedy najít útěchu a pomoc u některého ze zdejších bratrů.

Jakmile zahrčela kola kočáru na cestě ke hradu, vyšel poustevník Jakub ven přivítat nečekaného hosta. Dobře paní hraběnku znal z vypravování, ale sám se s ní ještě nikdy nesetkal.

Jakub provázel paní po celém hradě, ukazoval jí podivuhodné reliéfy, vytesané ve skalnatých stěnách a vypravoval přitom prastaré příběhy, které mnohokrát slyšel od svých bratrů.

Do vypravování vkládal celou svou duši, cítil podivný pocit, který neznal. Z hraběnky nedokázal spustit oči ani na okamžik.

Paní byla po procházce Sloupem unavena, a proto usedla s Jakubem do stínu stařičkých stromů. Právě tam svěřila poustevníkovi své trápení a prosila jej, aby odešel s ní na její zámek.

Jakub však tuto nabídku odmítl, měl rád samotu poustevny a obával se odchodu s paní, která ho tak očarovala. Zasvětil svou duši Bohu a dnes poprvé pochyboval, zda je to správné. Vzpomněl si však na příběh, který se odehrál před několika lety a právě paní hraběnka v něm zapříčinila neštěstí.

Začal tedy paní hraběnce tento příběh vyprávět. "Před několika lety žili v naší poustevně dva bratři a vskutku byli i pokrevními bratry. Vždy si byli velice blízcí, až jednoho dne se vše změnilo. Odloučili se od sebe, každý žil na jiném konci hradu. Ti dva spolu vůbec nemluvili a dlouho nikdo nevěděl, co se mezi nimi stalo.

Tenkrát přijela na naše sídlo dáma nebeské krásy a ti dva se do ní zamilovali. Oba věděli, že paní nemohou získat za ženu. Jeden druhého začali nenávidět ze strachu, že by se za jednoho z nich vdala a prožila s ním celý život.

A to je konec mého příběhu, vzácná paní, jen vy víte, kdo ta dáma byla..."

Po těchto slovech se Jakub s paní hraběnkou rozloučil, doprovodil ji ke kočáru a odešel do své komůrky. Když se přiblížil večer, odebral se do kaple a tam se za paní dlouho modlil.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Česká Lípa

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas