Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Hluboká

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Hluboká - Autor: kolektiv autorů
Hluboká
Autor:    kolektiv autorů  

Původně hrad, jehož historie sahá až do 13. století, radikální schwarzenberskou přestavbou proměněn v dnešní novogotický windsorský zámek. Hluboká patří dlouhodobě mezi naše nejnavštěvovanější historické památky. Zámek leží na vyvýšenině nad stejnojmennou obcí, 9 km od metropole jižních Čech, Českých Budějovic. 

Není známo, kdo původní hrad, který nesl jméno Fronburg, založil. Je pravděpodobné, že to byl Čéč, který z královského rozkazu Přemysla Otakara II. založil nepříliš vzdálené Budějovice, opěrný bod proti nebezpečně se rozpínajícím Vítkovcům.

Uběhlo však několik let a roku 1285 se objevuje první známá zpráva o hradě. Ta jako jeho majitele označuje Vítka, příslušníka rodu Vítkovců.

Nastalo tak po smrti Přemysla Otakara II., jehož bývalá manželka Kunhuta se provdala za vypočítavého Záviše z Falkenštejna.

Záviš se tak dostal k moci a nebylo pro něj asi příliš těžké usadit na Hlubokou Vítka, svého bratra. Záviš v tu dobu pomýšlel dosti vysoko, až na královský trůn. Avšak netrvalo dlouho a byl obviněn z velezrady a zajat. Toho využil mladý král Václav II., který pod pohrůžkou zabití Záviše řešil povstání proti královské koruně. Tímto poněkud zvláštním způsoben donutil ke kapitulaci například hradní posádku na Lanškrouně. Avšak ne všude byl Václav II. úspěšný. Při požadavku na vrácení Hluboké neuspěl, za což zaplatil Záviš roku 1290 životem.

Přes odpor se poté hrad dostal do královského držení. Jako purkrabí sem byl dosazen Dobeš z Bechyně, který rozhodně nepatřil k přátelům Záviše z Falkenštejna.

Za slabé vlády Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilému z Landštejna, ale Janův syn Karel IV. jej opět vykoupil, a dokonce jej zařadil do svého zákoníku nazvaného Majestas Carolina. To mu mělo zajistit jeho neoddělitelnost od královské koruny.

Nestalo se tak, a dokonce ještě za Karlova života byla Hluboká zastavována. Mezi zástavními majiteli vyniká Vilém z Perštejna, který hrad držel od roku 1490. Díky jemu se zchátralé středověké sídlo dočkalo nákladné opravy.

V tuto dobu se v okolí hradu objevilo také několik rybníků, které však Vilémovým potomkům nepřinesly žádaný zisk, ale jen rozsáhlé dluhy.

Zapeklitá situace okolo prodeje hradu se vyřešila až s rokem 1562, kdy Hlubokou koupil Jáchym z Hradce. Za jeho syna byl hrad ke konci 16. století přestavěn v renesanční zámek.

Páni z Hradce se však velkými investicemi finančně vyčerpali, a proto byli nuceni v roce 1596 Hlubokou prodat Malovcům, kterým byla v rámci pobělohorských konfiskací zabavena.

Novým majitelem se roku 1622 stal známý generál Baltazar Marradas, který získal honosné sídlo velmi výhodně. To dokazuje i nápis "Fructus belli", který dal zhotovit na jedné z nově postavených budov. Český překlad zní výmluvně - ovoce války.

Další zlom nastal roku 1661, kdy zámek koupili od Marradasových potomků Schwarzenberkové. Za nich byl v letech 1721 až 1728 výrazně barokně přestavěn. O něco později, roku 1744, obsadili Hlubokou Prusové, kteří zde napáchali mnoho škod. Následně bylo rozbořeno opevnění, čímž měl být potřen charakter vojenské pevnosti.

Do dnešní podoby byla Hluboká proměněna až v první polovině 19. století. Zámek byl tehdy skoro celý zbořen a na jeho místě vyrostlo sídlo, jehož podoba byla odvozena od zámku v anglickém Windsoru. V roce 1940 byla Hluboká Schwarzenberkům zabavena nacisty a později státem.

Hluboká 

Není tomu tak dávno, kdy byl na místě staršího hradu postaven pohádkový zámek, připomínající proslulý anglický Windsor. Každá z jeho 140 místností byla vybavena tím nejlepším, co tehdejší doba mohla nabídnout. Dodnes je tak Hluboká jakousi královnou mezi českými zámky.

My se však nyní posuneme v čase do doby dávno minulé. Do doby, kdy byl zdejší hrad v držení mocných Vítkovců a připomeneme si tragickou smrt pana Záviše z Falkenštejna.

Záviš patřil ve své době mezi mocné pány. Proslul zejména svými dobrými mravy a nebojácností. Jeho osud se však nepříznivě naklonil právě v době, kdy jej díky lsti Závišových nepřátel zajal král Václav II. Dlouhé, předlouhé dva roky strávil Záviš v ponurém vězení, v temnotě, chladu a nekonečném tichu, narušovaném jen úpěním a nářky spoluvězňů. Ani po této době nevydal zastavené hrady patřící králi, jejichž posádka stála pevně po Závišově boku.

Král dlouho přemýšlel, jak získat hrady opět do svého držení. S nadšením proto uvítal nový plán, který mu byl předložen. Jeho nadlouho vítězné putování po jihočeských hradech mohlo býti započato. Královské vojsko vleklo spoutaného Záviše od hradu ke hradu a vždy pohrozilo smrtí Záviše, pokud se posádka nevzdá. Brána většiny hradů se poté otevřela bez boje a krveprolití.

Jednoho dne takto přitáhlo královské vojsko pod vedením Mikuláše z Opavy k Hluboké, kde byl toho času purkrabím Závišův bratr Vítek. Ten nevěřil Mikulášově hrozbě a odmítl se bez boje vzdát hradu. Tím nevědomě vyřkl nad Závišem ortel smrti...

Záviš z Falkenštejna byl 24. srpna léta Páně 1290 sťat přímo u hradu na louce, která dodnes nese na památku smrti hrdého pána jméno "pokutní". I po tolika letech, i po tolika stoletích, zde můžete nalézt růst zkrvavenou trávu.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: České Budějovice

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas