Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Dačice

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Dačice - Autor: kolektiv autorů
Dačice
Autor:    kolektiv autorů  

Protože tehdejšímu majiteli Oldřichu Krajíři z Krajku nevyhovoval renesanční zámek, nechal postavit na Dolním náměstí nový. 

Nový zámek se začal stavět roku 1591, autorem projektu byl Francesco Garof de Bison. Po smrti stavebníka se majitelé často střídali. Roku 1610 ho získal rod Dubských z Třebomyslic, po nich se téměř sedmdesát let dohadovali o zámek Berkové a Fürstenberkové. Spor vyhráli roku 1714 Berkové.

V letech 1645 a 1721 zámek vyhořel. Proto ho nechal jeho nový majitel Jindřich Karel z Osteina přestavět. Barokní přestavbu vedl stavitel Francesco Cameli. Roku 1804 získal panství Fridrich Karel z Dalberku, který nechal zámek v roce 1816 empírově přestavět. Rod Daglberků vlastnil zámek až do roku 1945. Nyní je majetkem státu.

Dačice 

Město Dačice se pyšní zámkem již dlouhé věky. Odehrál se zde v oněch dávných dobách zvláštní příběh. Na zámku v dobách prastarých žil hrabě s hraběnkou. Oba měli rádi krásné šaty i boty, a proto žil v jejich panství nejeden krejčí a švec. A právě o ševci je náš příběh.

Švec, říkejme mu třeba Jindřich, bydlel nedaleko zámku v malé chaloupce. Nebyl to jen tak ledajaký švec, jeho boty byly známé v celém kraji. Jindřich se proto brzy stal oblíbeným u hraběte nejen pro své ševcovské umění, ale i pro svou přátelskou povahu. Hraběti šil boty na bály i hony.

Jednoho dne ráno nesl Jindřich hraběnce nové taneční střevíčky zdobené perlami. Hraběnce se velmi líbily a ševce bohatě odměnila. Ten se však ze své odměny za dobrou práci neradoval dlouho. Krátce potom co se vrátil do své chaloupky, vtrhli do domu panští drábové a začali vše obracet vzhůru nohama.

Jindřich na ně nejdříve nechápavě hleděl a po chvíli se odvážil zeptat, co vlastně pánové hledají. "Ty máš tu drzost se ještě ptát," rozkřikl se na něj jeden z drábů. "Hraběnce se ztratil náhrdelník a ty jsi byl dnes na zámku jediným hostem."

Netrvalo dlouho a drábové šperk skutečně našli ukrytý pod kůžemi a Jindřicha, toho odvedli na zámek a vsadili do vězení.

Již druhý den jej mučili, natahovali na skřipec, ale švec se ne a ne přiznat. Třetího dne ráno měla být provedena poprava. Jindřicha však museli na popraviště vést strastiplnou cestou přes bažiny a močály. Právě tato cesta pomohla švícku na svobodu.

Tenkrát se stalo asi tohle. Při cestě jednou z mokřin spadl švec i s několika dráby do močálu. Oněm drábům se stal močál osudným a mnozí si mysleli, že i Jindřichovi. Vojáci vytáhli z bažiny bezvládné tělo a aby se hrabě nic nedozvěděl, okamžitě mu nasadili na krk oprátku a pověsili na šibenici.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Jindřichův Hradec

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas