Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Tábor

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Tábor - Autor: kolektiv autorů
Tábor
Autor:    kolektiv autorů  

Pozůstatky gotického hradu, nazývaného též Kotnov, později přestavěného na pivovar, který dnes leží v západní části města Tábor. Zakladatelem hradu a města Hradiště (předchůdce dnešního Tábora) byl král Přemysl Otakar II. Písemné prameny se o zdejším hradě zmiňují až k roku 1370, tehdy jako o majetku pánů z Ústí. 

Roku 1420 byl hrad obsazen husity, kteří jej upravili podle svých potřeb a založili město Tábor. V první polovině 15. století byl zdejší hrad výrazně přestavěn.

V následujícím století, v roce 1532, byl však značně poškozen při rozsáhlém požáru. Roku 1613 došlo k přestavbě jeho části na pivovar.

Tábor 

Za dávných věků, daleko proti toku času, žil na hradě Tábor mladičký pán se svými rodiči. Již bylo na čase, aby se syn oženil, a proto mu rodiče hledali nevěstu. Avšak mladíkovi se žádná nelíbila a zanedlouho byl námluvami tak zneklidněn, že se uzavřel do sebe a trávil celé dny o samotě. Častokrát se tehdy procházel po okolních lesích a zavítal i ke studánce.

Jednoho jarního dne potkal u studánky mladou dívku. Dívka byla velmi plachá a když ji pán oslovil, jen se pousmála a sklopila oči. Pán přistoupil k ní a dobrosrdečně se jí zeptal, odkud je a co že tak sama chodí po lese. Dívka nejprve mlčela, ale později pánovi vypověděla, že je dcera zdejšího pasáčka krav a každý den chodí ke studánce pro vodu.

Od toho dne pán již nedokázal myslet na nic jiného než na neznámou dívku, kterou potkal v lese. Když usínal, viděl před sebou dívčiny vyplašené, ale krásné oči. Ráno se proto vydal ke studánce a netrpělivě čekal, kdy dívka přijde.

Dlouho ani větvička nezapraskala, až tu pojednou se znenadání před mladým pánem objevila dívka se džbánkem na vodu. Pán se zaradoval a když Lada poklekla nad studánkou, přisedl k ní a dlouho na ni hleděl a povídal jí o sobě, o svých radostech i starostech, až se dívka sama dala do řeči.

Čas ubíhal stejně jako voda v řece a pán každý den chodil ke studánce, aby Ladu spatřil a mohl s ní alespoň na chvíli promluvit. Brzy však počalo být rodičům mladého šlechtice podezřelé jeho chování a každodenní tajné odchody z hradu. Proto se jednoho dne jeho otec vydal za ním a když spatřil chudou dívku, se kterou pán láskyplně rozmlouvá, rozzlobil se a rychle se navrátil na hrad ke své paní. Tam jí vše pověděl a oba se domluvili, že dívka musí jejich synovi z očí. Pán si nemůže vzít za ženu takovou prostou venkovanku.

Pán poručil zbrojnošům, aby v lese čekali, až půjde dívka ke studánce. Tam ji zajali a odvezli daleko odtud a uvěznili. Jak pán řekl, tak se také stalo.

Dívka byla uvržena do žaláře daleko od svého domova. Lada se velice trápila, proplakala několik dní a nocí a po pár týdnech žalem zemřela.

Podobně na tom byl i mladý pán. Celé dny chodil, jako by ztratil duši a s nikým již nemluvil. Život bez milované Lady pro něj neměl už sebemenší cenu. Již nikdy nenašel sílu k tomu, aby se podíval ke studánce.

Říká se, že od toho dne, kdy Lada zemřela, se počal její duch zjevovat u studánky. Vždy prý třikrát vyšla z lesa, oblečena v bílém šatě, a se smutkem, zračícím se ve tváři, procházela mezi stádem krav. Potom se vrátila zpět ke studánce a zmizela v ní.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Tábor

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas