Rozhlas volá o pomoc. První volání z rozhlasu zaznělo zřejmě omylem
Pražské povstání zahájilo volání rozhlasu. Zřejmě se přitom jednalo o omyl způsobený nedorozuměním mezi policisty a rozhlasovými techniky.
„Voláme všechny Čechy, přijďte na pomoc rozhlasu. Jsou tady střílení čeští lidé. Voláme četnictvo a policii. Přijďte na pomoc rozhlasu.“ Dramatický hlas zastřený praskáním patří zřejmě mezi nejznámější záznam z archívu Českého rozhlasu. Hlasatelé vysílali žádost o pomoc mnohokrát a tato výzva je považovaná za rozbušku Pražského povstání.
Drama začalo v okamžiku, kdy čeští policisté přijeli v půl jedné do rozhlasu. „Policisté v přestřelce zjistili, že obrana rozhlasu byla posílena o několik desítek esesáků a snažili se upozornit velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici, že potřebují posily. Požádali rozhlasové techniky, aby volali o pomoc,“ říká Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu, který se specializuje právě na Pražské povstání.
Podle Jakla technici místo aby zvedli telefon a volali do Bartolomějské, odnesli lístek se vzkazem hlasatelům a ti ho přečetli do éteru. „Já to interpretuji tak, že slovo ‚volat‘ v tehdejší rozhlasové hantýrce znamenalo ‚mluvit do mikrofonu‘. Náhodu v tom nevidím. Byla to souhra okolností.“
Rozhlas byl v té době strategickým objektem, o který měly zájem jak nacisté, tak velitelé pražského povstání a různé odbojové skupiny. „V Praze byly i uliční tlampače, ale hlášení pražského rozhlasu bylo slyšitelné po celých Čechách a bylo tak signálem k celonárodnímu povstání,“ říká Jakl.
Z rozhlasu se ozývaly výzvy i v ruštině a angličtině. Hlasatelé volali na pomoc Sovětskou armádu a Američany z Plzně. Rozhlas jako médium, které pokrývalo celou republiku, byl jednoznačně jediným aktuálním zdrojem informací české veřejnosti. Tedy kromě protektorátního vysílače, který ovládali Němci v Mělníku. I takový záznam skrývá archív Českého rozhlasu.
„Pražané! Dosud můžete volit mezi bojem, zbytečným proléváním krve a mezi klidem, pořádkem a udržením blahobytu. Při dalším bezvýznamném odporu a sabotáži zasáhne silně ozbrojená a dosud plně bojeschopná německá branná moc.“
Nacistům se nepodařilo rozhlas obsadit a redaktoři společně s techniky dokázali během Pražského povstání vysílat z různých míst, které se jednotkám SS nepodařilo vypátrat. Boje o rozhlas skončily v noci z 8. na 9. května 1945.
Doposud se uvádělo, že v bojích o rozhlas zahynulo 89 lidí, ovšem historici už vypátrali nejméně 165 obětí.