Ikona Nanebevstoupení Páně

Kristovo vystoupení do nebes čtyřicátý den po vzkříšení je popsáno v závěru Markova (16,19) a Lukášova evangelia (24,50-52) a v úvodu Skutků apoštoských (1,9-11).

Nanebevstoupení Páně

V kompozici ikony je jasně oddělena horní a dolní část výjevu. V horní vidíme Krista v kruhovém útvaru symbolizujícím jeho slávu a zároveň mrak, který jej podle textu Skutků obestřel, jak se vznáší na nebesa, pravou rukou žehná a v levé drží svitek. Z obou stran jej provázejí dva andělé vynášející jej vzhůru.

V dolní části nacházíme postavy symbolizující církev, která zůstává na zemi. Na levé i pravé straně dolní části kompozice se nachází skupiny apoštolů s radostným výrazem a tvářemi otočenými k ústřednímu motivu výjevu. Rudá roucha, do kterých jsou někteří z apoštolů oděni, naznačují jejich budoucí mučednictví, zlatá pak slávu, na níž mají mít podíl. V jejich středu se nalézá Bohorodička s rukama zvednutýma vzhůru v modlitebním gestu (Oranta) nebo ukazujícíma na sebe a svého Syna. Z obou stran je obklopena dvěma anděly v bílém rouchu, jež odkazují na dva muže v bílém popsané ve Skutcích a kteří jako by brání shromážděným přiblížit se k samotnému dějství. Zadní plán dolní části kompozice tvoří skály (k Nanebevstoupení došlo za městem na Olivové hoře), oživující význam události pak naznačují stromy na skalách či palmové ratolesti v rukou apoštolů.

Zpět na Svátkové ikony
Domů na Pravoslavné ikony

Spustit audio
autor: Hanuš Nykl