Infanticida u koní

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kůň

Publikovaný výzkum týmu profesora Luďka Bartoše z Oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze se věnuje destruktivnímu vlivu současného chovu koní na jejich reprodukci. Záleží na tom, jakým způsobem se připouštějí klisny, říká profesor Bartoš.

Ono se to dělá velmi často tak, že se kobyla naloží, odveze k hřebci, kde se připustí, pak se zpravidla udělá zkouška březosti a kobyla se odveze zpátky. A my jsme právě zjistili, že kobyly , které jsou připouštěny doma, měly nulovou potratovost, zatímco kobylky, které byly takto převáženy tam a zpět, měly potratovost přes 30%.

Co tedy vede k rané potratovosti klisen, které jsou hned po zabřeznutí odváženy pryč od hřebce zpět do původního chovu?
Ten prapůvodní důvod je, podle naší interpretace, nebezpečí infanticidy.

Infanticida, tedy zabíjení mláďat vlastního druhu, je fenomén, který byl pozorován u mnoha druhů živočichů. Zdaleka nejsou objasněny všechny příčiny tohoto nezvyklého chování. Infanticida coby samčí reprodukční strategie byla popsána u koňovitých kopytníků asi nejvíce, včetně koně domácího.
My dokonce máme k dispozici docela drastický klip z filmu o mustanzích v Montaně, je to záběr, který ukazuje cizího hřebce, který přijde k čerstvě narozenému hříběti, zuby ho popadne a zabije ho. Ukazuji to, ne abych rozplakal útlocitné studenty, ale protože je zde dobře vidět, že se jedná o intenční chování. Hřebec přímo jde a zabíjí.

Klisna s hříbětem

Samozřejmě v současných chovech, kde jsou koně umístěni většinou v boxech, skutečná incidence, nebo chcete-li výskyt infanticidy je zanedbatelný.
Ale my jsme vycházeli z takové představy, že jednou věcí je, jak to chodí v současné praxi, a druhou, jak to vnímá zvíře. A klisna je zřejmě nastavena evolučním vývojem na to, že když se přiblíží cizí hřebec, může dojít k infanticidě.

Klisna tedy strategicky volí menší zlo. Pokud je v době její březosti na blízku hřebec, který není otcem jejího hříběte, potratí. Vyhne se tak riziku pozdější infanticidy. To zřejmě pochází z evolučně staršího sociálního chování koní, kteří žili v harémech s jedním ústředním hřebcem.
Současná interpretace je taková, že klisna má tedy nějaký mechanismus, který jí umožňuje rozhodování - když nedostane šanci ošálit místního hřebce, že on je tím skutečným otcem budoucího „kukaččího mláděte“, tak raději potratí, protože za normálních okolností by to skončilo tak, že by po narození hříběte hřebec spáchal infanticidu.

Kůň v ohradě

V běžném koňském managementu by tedy ke snížení potratovosti stačilo pouze, kdyby po připuštění březí klisna byla ponechána až do porodu s otcem hříběte a nebyla hned odvážena do původního chovu. Ale kdy a zda vůbec bude nový objev uveden do praxe není zatím jisté.