Informuje armáda na školách o válce objektivně? Odpůrci militarismu a vojáci se neshodnou

Brněnská organizace Nesehnutí se připojila k Mezinárodnímu týdnu proti militarizaci mládeže, který se koná v mnoha světových městech. Na akcích během minulého týdne často zaznívala také kritika vůči programu české armády nazvanému Příprava občanů k obraně státu (POKOS), který probíhá na českých školách.

O programu POKOS byl natočen také kritický dokument Výchova k válce, kde se objevují i scény, ve kterých děti říkají, že by si přály někdy někoho zabít v boji anebo zažít Den D, tedy vylodění spojenců v Normandii. Hana Svačinková z Nesehnutí říká: „Na akcích POKOSu bylo dětem umožňováno manipulovat se zbraněmi, a viděli jsme, že i že na sebe třeba navzájem mířily.” Lumír Němec, šéf firmy Thor Tactical a bývalý velitel jednotky české vojenské policie SOG má ale za to, že armáda nepochybila. „Jsou to jen děti. Když jim uděláte soutěž v Call of Duty a necháte je v počítačové hře pobíhat po afghánských horách, tak vám potom řeknou úplně to samé.”

„Jde-li o brannou výchovu nebo POKOS, tak se nejedná jen o manipulaci se zbraněmi. Jde o věci jako je navigace, první pomoc, což jsou věci, které se vám běžně hodí,“ dodává Němec. Stejný argument podle něj platí ale i v souvislosti se zbraněmi: „Nežijeme ve světě, kde se máme všichni rádi. Vždy tu bude síla, která se bude snažit na někoho působit. Umět se bránit, manipulovat se zbraní, umět jí použít není žádný návod k militarismu. Tohle se vám může hodit kdykoli během života,“ uzavírá.  

Členové Nesehnutí jsou ale toho názoru, že děti by měly být s vojenstvím a armádou seznamovány jinak. „My bychom byli spíš rádi, aby se děti bavily o tom, proč to došlo tak daleko, jaké to může mít důsledky pro tu společnost, ať už pro civilní obyvatelstvo, nebo i ty vojáky a vojačky, to jsou stinné stránky ozbrojených konfliktů, které těm dětem v minulosti v rámci těch programů nebyly předkládány,“ říká Hana Svačinková.