Ivan Štern: Dětské základní pojištění – německý způsob, jak zkrotit reprodukci chudoby
Od roku 2025 mají v Německu zaniknout bezmála všechny rozptýlené dávky, určené dětem z chudých poměrů. Výjimku tvoří příspěvek na bydlení. Mají být nahrazeny dětským základním pojištěním. O podporu rodiče nebudou muset žádat. Na základě údajů z finančního úřadu o jejich příjmech jim sám stát aktivně tuto možnost nabídne. Dosud až 70 procent potřebných rodin nemá sílu o pomoc úřady žádat.
Nejde o zanedbatelnou skupinu obyvatel. V Německu z poměrů nacházejících se pod hladinou chudoby pochází každé páté dítě. Většina z nich nedokončí ani základní vzdělání. O středoškolském či vysokoškolském ani nemluvě.
Čtěte také
Reprodukují bídu svých rodičů a stejně jako jejich rodiče se nakonec ocitají v celoživotní závislosti na státní sociální pomoci. Dětské základní pojištění je dalším krokem, vedle základních škol s celodenní péčí, jak si Němci hodlají poradit se sociální vyloučeností.
Proti dosavadní to bude pomoc mnohem velkorysejší. Zvýší svými nároky tlak na zadlužený státní rozpočet. Zvyšuje tak i krevní tlak stávajícího ministra financí Christiana Lindnera, šéfa německých liberálů.
Zkrotit liberály
Koncept odmítá nejen pro neúnosné zatížení státního rozpočtu. Tvrdí, pokud chudobou postižení lidé nemají práci, mají si ji najít, a pokud ji mají, ale špatně placenou, ať si najdou práci výnosnější. Přehlédl, že jde o lidi, kteří na trhu práce nemají co nabídnout. Díky mizernému, případně nicotnému vzdělání se musí spokojit s pracemi placenými podobně mizerně.
Čtěte také
Od dětského základního pojištění si autoři, sociální demokraté a Zelení, slibují zvýšenou účinnost. Děti nacházející se v nuzných poměrech se budou z nich lépe vyvazovat. Umožní jim dosahovat nejen základního, ale i vyššího vzdělání. Podpora se vztáhne i na děti po 18 letech jejich života v případě, že dokončují střední či studují na vysoké škole.
Závislost na státní sociální pomoci díky dosažené kvalifikaci se stane nicotnou. Stát dlouhodobě na věci vydělá, byť zpočátku podporu chudým dětem navýší zhruba o 12 a půl miliardy eur ročně.
Obrat v zápase s dětskou chudobou by nepochybně byl i jistou inspirací pro nás. Mnohé děti i u nás vyrůstají v nuzných poměrech, zbaveny šance krunýř rodinného prokletí prorazit. Projekt by ale zřejmě narazil na českou úřednickou ustrašenost. Ovládla by ji utkvělá myšlenka, že by se mnozí v systému pokoušeli udržet i za cenu, že přiznají daleko méně příjmů než dosud a začnou raději pracovat na černo.
Namísto zjednodušení, s nímž Němci počítají, kdy jednoduše sám úřad z vlastní iniciativy bude podporu lidem posílat, čeští úředníci by zavedli takový systém kontrol, až by způsob této podpory doslova zazdili. To dovedou dokonale.
A tak zatímco Němcům nezbývá než zkrotit liberály, žijící ve věži ze slonové kosti, aby nakonec prospěli dobré věci, u nás bychom museli krotit sami sebe navzájem. To se nám i jinde dost dobře nedaří.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
