Ivan Štern: Nestejný metr evropské komise vůči Polsku a Rumunsku
Je samozřejmě otázkou, zda Poláci přišli k rozumu, když jejich parlament nedávno rozhodl o rozpuštění disciplinární komory u Nejvyššího soudu. Měla trestat neposlušné soudce. Představovala hlavní jablko sváru mezi polskou vládou a evropskou komisí o polský právní stát. Polsko si tak otevřelo možnost získat finanční prostředky z evropského fondu obnovy, dosud zablokované.
Mají pomoci mimo jiné zvládat ukrajinskou uprchlickou vlnu. Otázkou je, zda by Evropa i tak nebyla nucena peníze uvolnit. Jinak by totiž trestala i nevinné běžence vyhnané z domova ruskou agresí.
Čtěte také
Představitelé evropské komise v posledních letech Varšavu navštívili několikrát. Tamní vládě vysvětlovali, že kroky, jež označuje za reformu justice, jsou ve skutečnosti útokem na právní stát a na základy demokracie. Hrozili jí zastavením evropských penězovodů. Avšak o justici, o níž sama rumunská média píší jako o justici mafiánské, tatáž komise sepisuje jen mnohaslovné analýzy.
Obdoba polské disciplinární komory, rada u rumunského Nejvyššího soudního dvora, ve chvíli, kdy polský parlament částečně přišel k rozumu, už podruhé rozhodla vyhodit z řad soudců neposlušného soudce Cristiho Danileta. Dovolil si nejprve nahlas protestovat proti soudnímu osvobozování zjevných korupčníků a nelenil protest osobně šířit hlavně mezi mladými Rumuny. Následně měl tu drzost zapojit se do činnosti neziskové organizace, usilující o upevnění demokratické kultury v Rumunsku.
Knížecí postoje
Čtěte také
Soudce Danilet není jediným, kdo je trestán za to, že se odmítá podřídit požadavkům kartelu politiků, oligarchů a postkomunistických struktur, zabetonovaných v rumunském soudním systému. Je jen nejviditelnější špičkou ledovce.
Evropská komise se na rumunské soudnictví patrně dívá o něco shovívavěji i proto, že vykazuje jisté prvky samosprávnosti. Prokazuje tak v obecné rovině znaky nezávislosti. Pohled je to ošidný. Obdobná soudcovská samospráva vznikla v Polsku hned po roce 1989 a umožnila starým komunistickým strukturám zabetonovat se a postupně vytvářet kartel s rodící se oligarchií a s liberální levicí, prolezlou korupcí.
Pro Kaczyńského konzervativní revoluci, která si to s kartelem rozdala, rozbíjejíc stávající právní stát, lze proto mít jisté pochopení.
Nestejný metr, jímž komise měří Polsku a Rumunsku, svědčí o její jisté bezradnosti, jak si u postkomunistických zemí poradit se zátěží pokřivené demokracie. Knížecí postoje, opírající se o politologické poučky, tady sotva pomohou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
