Jaká témata řešila biskupská synoda o rodině

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Papež František přichází s pastýřskou berlou celebrovat slavnostní bohoslužbu, která zakončila biskupskou synodu o rodině ve Vatikánu v neděli 25. října 2015

V Římě tento víkend končí třítýdenní zasedání biskupské synody o rodině. Biskupové budou dnes hlasovat o závěrečné zprávě. Do ní zapracovali přes 700 vyjádření k jednotlivým probíraným tématům. Své závěry pak předloží papeži Františkovi. Na něm bude, jak s nimi dál naloží.

V médiích se v souvislosti se synodu mluvilo především o možnosti povolit svaté přijímání pro rozvedené a znovu sezdané katolíky a o přístupu církve k homosexuálům. Na kolik byla tato témata primární pro biskupy, vysvětluje teolog a církevní historik Martin Vaňáč:

„Papež i biskupové od začátku upozorňují na to, že tato témata nejsou jedinými, která by se měla probírat. A skutečně se na synodě mluvilo o celé řadě jiných témat, na druhou stranu jsou tato témata nejvýraznější a zvlášť v té otázce možnosti přijímání eucharistie pro rozvedené a znovu civilně sezdané katolické křesťany se zdá být tou ústřední, podle které se bude hodnotit, zda ta synoda přisela nějakou změnu nebo nepřinesla nějakou změnu.“

V průběhu biskupské synody o rodině se ozývaly námitky, co mohou biskupové o problémech rodiny vědět. Martina Vaňáče zaujali zejména dva diskuzní příspěvky:

Papež František slouží slavnostní bohoslužbu, která zakončila biskupskou synodu o rodině ve Vatikánu v neděli 25. října 2015

„Jeden byl příběh alžírského biskupa, který vzpomněl příběh svého bratrance, kterého opustila žena i s dítětem a on se civilně znovu oženil a v tom manželství má čtyři děti a vážně postiženého syna a celou dobu ta rodina celou tu situaci zvládá, podpírá se navzájem. A on se ptá toho shromáždění biskupů, zda takto prokázaná trvalost toho manželství, zda je možné je odmítnou čistě proto, že je to druhý sňatek, který církev nemůže uznat. A další příběh byl z úst mexického biskupa, který jako malé dítě, když byl u prvního přijímání, tak odlomil část hostie a podal jí svému otci, který nemohl přijímat, neboť byl rozvedený.“

Tyhle příběhy podle Martina Vaňáče ukazují, že biskupové dokážou, i když nemají zkušenosti s vlastní rodinou, problémy vnímat.

V souvislosti se synodou prosakují do médií informace o sporech: konzervativci versus liberálové.

„To rozlišení na konzervativce a liberály není přesné. Stále více se mluví o rozdělení na ideology a na pastýře. Jde o to, jestli ta reflexe o rodině a přístup církve k ní bude vycházet z nějakého ideálu, jak by měla rodina vypadat nebo zda se více uplatní ta zkušenost, jak rodiny skutečně vypadají, jaké problémy zažívají a v jakých situacích se nacházejí.“

Papež František slouží slavnostní bohoslužbu, která zakončila biskupskou synodu o rodině ve Vatikánu v neděli 25. října 2015

Právě k tomu druhému přístupu se přiklání papež František, který zdůrazňuje ochotu naslouchat.

Dnes dopoledne bude biskupům předložena závěrečná zpráva ze synody a odpoledne o ní mají hlasovat:

„Jedním z výrazných znaků té současné synody je výrazný rozdíl v postojích jednotlivých biskupů a nejde jen o konkrétní návrhy. Biskupové dokonce nejsou schopni se domluvit na tom, které věci jsou záležitostí nauky a které tedy měnit možné není a které jsou záležitostí pouze církevní praxe, církevních ustanovení a které se tedy měnit mohou.“

Odhadnout tedy dopad právě končící synody lze jen těžko. Historie synod ale nenapovídá nějaké radikální změny. Jedna synoda o rodině se konala už v roce 1980.

„A mnozí říkají, že ty návrhy, které se objevují i dnes na posílení přípravy na manželství, povzbuzování rodin a jejich vedení, se objevovaly už tedy a že to žádný výrazný efekt na podporu rodin nemělo, na druhou stranu je přece jen dnešní situace odlišná v tom, že stále více lidí v katolické církvi, a to nejen laiků, kněží, teologů, ale i mnoha biskupů a dokonce kardinálů, je přesvědčena, že musí dojít k určité změně. Zdali se to podaří dotáhnout do konce a najít nějaký konsenzus na změně, to teprve ukáže budoucnost.“

Rozsáhlost katolické církve a zkušenosti více než miliardy katolíků nastoluje otázku, zda je vůbec možné najít univerzální řešení platné pro všechny situace a místa.

„Zdá se možná pravděpodobnější, že by bylo dobré předložit leda základní zásady či přístupy a bylo by na jednotlivých biskupských konferencích, jak by převzali svůj díl zodpovědnosti, jak by je aplikovali pro tu konkrétní místní církev.“

Dodává teolog a církevní historik Martin Vaňáč k biskupské synodě o rodině, kterou zítra ve Vatikánu zakončí slavnostní bohoslužba.