Jasný meteor nad jižním Německem a kruhová duha na Venuši
Stále špinavější pobřeží Velké Británie, Chariklo – prazvláštní planetka s prstenci a objev nejvzdálenějšího tělesa Sluneční soustavy.
Jako každý rok, i loni na podzim stovky dobrovolníků ve Velké Británii čistily pobřeží od nánosu odpadků. Jejich množství bylo alarmující – 223 400 posbíraných kusů je nejvíc za poslední dvě desetiletí. Našly se nejen běžné plechovky a lahve, ale také třeba neprůstřelná vesta, neotevřený balíček slaniny, mosazný svícen a několik zubních protéz. Největšími znečišťovateli jsou podle ochranářů obyčejní návštěvníci pobřeží, následovaní rybáři a lodní dopravou.
Nad jižním Německem prolétl 31. března večer jasný meteor - bolid. Pohyboval se nezvykle pomalu, zářil déle než půl minuty a viděly ho desítky lidí; pozorován byl i z Francie, Švýcarska, Rakouska a České republiky. Podle odborníků způsobil tento úkaz asi půlmetrový balvan, patrně úlomek z většího asteroidu, který vlétl do atmosféry pod velmi nízkým úhlem, čímž se vysvětluje dlouhá doba trvání úkazu. Svítit začal ve výšce 70 kilometrů, světelná dráha byla dlouhá 355 kilometrů a bolid pohasl ve výšce 34 kilometry nad bavorským městem Dorfen. Astronomové jsou si takřka jisti, že žádné zásadnější zbytky původního tělesa na zem nedopadly.
Evropská sonda Venus Express vyfotografovala na Venuši kruhovou duhu, zářící na vrcholcích mraků ve výšce 70 kilometrů. Kruhové duhy vznikají, když se pozorovatel nachází mezi Sluncem a částečkami v oblacích, které odrážejí sluneční světlo. Vědci díky duze odhadli průměr částic ve venušských oblacích na 1,2 mikrometru. Podle variací jasnosti také soudí, že tato oblaka nejsou jen z kyseliny sírové a vody, jak se dosud myslelo.
Planetku Chariklo, těleso o průměru 250 kilometrů obíhající v prostoru mezi Saturnem a Uranem, obkružují dva prstence podobné těm Saturnovým. Astronomové to zjistili při pozorování přechodu asteroidu přes vzdálenou hvězdu. Chariklo je první známé neplanetární těleso s prstenci. Vnitřní je široký sedm kilometrů a vnější tři, mezera mezi nimi měří devět kilometrů. Podle vědců je pravděpodobné, že v této mezeře obíhá kolem Chariklo jeden nebo i více malých měsíců.
Nejvzdálenějším známým objektem naší sluneční soustavy je nedávno objevená trpasličí planeta s předběžným označením 2012 VP113. Má v průměru téměř 450 kilometrů a od Slunce je zhruba osmdesátkrát dál než Země. Podle odborníků se v těchto zapadlých končinách mohou nacházet stovky velkých těles. Není dokonce vyloučeno, že by mezi nimi mohla být jedna nebo i více planet o velikosti Marsu nebo dokonce i Země.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 14/2014, 5. dubna.
